Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Muži a ženy ve státní správě v ČR a v Evropě

Muži a ženy ve státní správě v ČR a v Evropě

Muži a ženy ve státní správě v ČR a v Evropě
Veřejný sektor představuje významnou součást hospodářství každého státu. Je v něm totiž zaměstnáno okolo 15 % obyvatelstva a veřejné výdaje tvoří přes 45 % HDP (průměr zemí OECD 2010). I přes rozdílnost systémů veřejného sektoru a veřejné správy, jejich organizaci a financování, poskytují statistiky EU a OECD významnou zpětnou vazbu pro politiku České republiky. Jedním ze zásadních kritérií, která zvyšují transparentnost a atraktivitu veřejné správy jako zaměstnavatele, jsou právě rovné příležitosti pro ženy a muže a politika rozvoje lidských zdrojů obecně. (1)

Veřejný sektor představuje významnou součást hospodářství každého státu. Je v něm totiž zaměstnáno okolo 15 % obyvatelstva a veřejné výdaje tvoří přes 45 % HDP (průměr zemí OECD 2010). I přes rozdílnost systémů veřejného sektoru a veřejné správy, jejich organizaci a financování, poskytují statistiky EU a OECD významnou zpětnou vazbu pro politiku České republiky. Jedním ze zásadních kritérií, která zvyšují transparentnost a atraktivitu veřejné správy jako zaměstnavatele, jsou právě rovné příležitosti pro ženy a muže a politika rozvoje lidských zdrojů obecně. (1)

V době tzv. finanční a hospodářské krize jsme stále častěji svědky volání po zeštíhlování veřejného sektoru, počet úředníků je často dáván za příklad přebujelosti a přezaměstnanosti státního aparátu, přičemž se zapomíná na nezastupitelnou roli úředníků pro fungování státu. Ze statistik vyplývá, že co do relativního počtu (% zaměstnaných ve veřejné správě na celkový počet obyvatel) je Česká republika s 1,3 % hluboko pod evropským průměrem: pro srovnání Švédsko 1,8 %, Rumunsko 2,3 %, Itálie 2,4 %, Polsko 2,6 %, Španělsko 3 %, Německo 3,5 % a Francie 3,8% (PEEU 2010). (2) Cílem by tedy nemělo být pouhé zeštíhlování správního aparátu, které samo nic neřeší, ale především jeho efektivizace, profesionalizace a transparentnost (související s odpolitizováním) vedoucí ke zkvalitňování služeb, které stát občanům poskytuje (srov. TR 2010).

Vycházíme-li z premisy, že veřejná správa je zároveň veřejná služba, resp. služba občanům, k identifikaci specifik a potřeb současné společnosti by veřejná správa měla svým zaměstnaneckým složením korespondovat s demografickým složením společnosti či aktuálními tendencemi (pohlaví, věk, národnost, náboženské vyznání, sexuální orientace atp.). Pouze tehdy je totiž možno definovat, vytvářet a kontrolovat služby, které jsou společnosti aktuálně potřebné, protože je sama reflektuje. Některé země vytvářejí kvóty na výběrová řízení do veřejné správy (v jistých ohledech např. Španělsko, Německo, Rakousko), jiné zase organizují specifické programy pro oslovení určitých cílových skupin (programy pro absolventy, identifikace talentů, kariérní plánování).

Všechny evropské státy jsou vystaveny stárnutí zaměstnaných ve státní správě. Důvody tohoto stavu se různí – od neatraktivity práce pro stát v případě mladé generace (srov. specifika tzv. generace Y) přes horší platové podmínky až po přílišnou uzavřenost či nepružnost státní služby. Zaměstnaných přes 50 let věku ve státní správě je např. ve Švédsku 40 % (celkem na trhu práce 31 %), ve Španělsku 34 % (29 %) a ve Francii 31 % (24 %) (GaG 2009), přičemž ze statistik vyplývá, že se tento trend nedaří vyrovnat či zvrátit. (3) Česká státní správa se na základě dotazníkového šetření provedeného Ministerstvem vnitra na začátku roku 2011 (4) jeví demograficky poměrně vyváženě: 2 % zaměstnaných mladších 25 let, 34 % ve věku 26 – 40 let, 56 % ve věku 41 – 61 let a 8 % starších 62 let. Nejmladší zaměstnanci a zaměstnankyně zaujímají především asistentské a sekretářské pozice – jedná se v 75 % o ženy. Muži naopak převažují ve věkové kategorii nad 62 let (59 %).

Složení státní správy v jednotlivých zemích EU se významně liší. Jsou státy se silnou většinou mužů (např. Německo se 77 % mužů, Nizozemí s 60 %), (5) státy, jejichž správa je genderově vyvážená (Švédsko a Finsko 51 % mužů, Španělsko 50 %, Belgie 49 %), a státy s převahou žen (Řecko s 41 % mužů, Portugalsko s 39 % nebo Polsko s 32 %) (GaG 2009). Česká státní správa se v tomto hledu nachází v evropském průměru – 58 % žen a 42 % mužů. Stejně velké rozdíly jsou patrné ve složení vyššího managementu, přičemž v EU ani v OECD neexistuje země, kde by percentuelní zastoupení žen na vyšších manažerských pozicích přesáhlo 40 %: Belgie 88 % mužů, Nizozemí 85 %, Francie 84 %, ze středního pásma Švédsko 67 % mužů, Portugalsko 65 % a Řecko 62 % (GaG 2009). Vyšší management v České republice (tzn. pozice náměstků a ředitelů sekcí) je silně maskulinní – 11 % žen a 89 % mužů. Při započítání také nižšího managementu (vedoucí oddělení a ředitelé odborů) dostáváme poměr 43 % žen ku 57 % mužů.

Ani v zemích s afirmativní genderovou politikou se dosud nepodařilo vyrovnat percentuelní zastoupení mužů a žen ve státní správě, nicméně pokroku bylo dosaženo alespoň v porovnatelném relativním počtu žen pracujících ve státní správě a žen na vedoucích pozicích: např. Německo 23 % žen celkem, 19 % žen na vedoucích pozicích, Rakousko 38 % žen celkem, 28 % žen na vedoucích pozicích.

Česká veřejná správa má značná specifika a vymyká se modelům veřejné správy ostatních státu EU a OECD. Zde je nutno zmínit tzv. spojený model veřejné správy a problematiku přenesené působnosti a dále také rozdílné chápání dílčích pojmů s různou legislativní úpravou: veřejná správa jako nadřazený pojem sjednocující v sobě státní správu (ústřední správní úřady) a územní samosprávu (obce a kraje). Tyto aspekty musejí být vzaty v potaz při interpretaci výše uvedených mezinárodních komparativních statistik. 

Politika lidských zdrojů v české státní správě je na rozdíl od tendencí v ostatních státech (srov. CSEU 2011) zcela decentralizovaná, částečně jednotný je pouze (vedle platových poměrů stanovených nařízením vlády) systém tréninku a vzdělávání. Také z tohoto důvodu lze konstatovat, že genderová politika je na jednotlivých ústředních správních úřadech oproti územním samosprávným celkům realizována poměrně pomalu (srov. soutěž Ministerstva vnitra Úřad roku „Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem).

Citovaná literatura:

PEEU 2010: Public Employment in European Union Member States. Madrid: Ministry of the Presidency.

GaG 2009: Government at a Glance 2009. Paris: OECD.

GaG 2011: Government at a Glance 2011. Paris: OECD.

CSEU 2011: Demmke, Ch. – Moilanen, T.: Civil Services in the EU of 27. Reform Outcomes and the Future of the Civil Service. Berlin: Peter Lang.

TR 2010: Towards recovery and partnership with citizens: The call for innovative and open government. Innovative and Open Government: An Overview of Recent Initiatives. OECD – Ministro per la pubblica amministrazione e l‘innovazione.

(1) Terminologicky dále rozlišujeme veřejný sektor, veřejnou správu a státní správu. Dílčí statistiky se vztahují na rozdílný obsah a rozsah těchto pojmů. V otázce genderového jazyka se držíme lingvistického pojetí rozlišujícího formální (gramatický) genus (rod) a fyzický sexus (pohlaví). Máme-li jistou kategorii označenou jako náměstek, zahrnuje jak muže, tak ženy. Při explicitním dělení na pohlaví používáme formulace typu muž-náměstek a žena-náměstkyně, popř. muž-zaměstnanec a žena-zaměstnankyně.

(2) Obdobně při přepočtu počtu zaměstnanců veřejné správy a státem vlastněných korporací na počet aktivní pracovní síly v daných státech (jedná se o odlišnou definici veřejné správy): Německo 10 %, Česká republika a Polsko 13 %, Itálie a Velká Británie 14 %, Francie 22 %, Švédsko 28 % (GaG 2009).

(3) Největší rozdíly za posledních 10 let zaznamenala státní správa v Itálii – počet zaměstnaných starších 50 let vzrostl z 38 % na 49 %, v Řecku z 23 % na 38 % a v Irsku z 19 % na 33 % (GaG 2011).

(4) K dispozici online na www.mvcr.cz/akreditace - odkaz Aktuality.

(5) Ze zemí OECD má nejvíce maskulinní státní správu Japonsko s 80 % mužů a 92 % mužů na pozicích vyššího managementu (GaG 2009).

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.