Možnosti slaďování pracovního a rodinného života v České republice podle průzkumu Českého statistického úřadu

Český statistický úřad ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd České republiky prezentovaly na tiskové konferenci, která proběhla 2.6.2011, výstupy výzkumu Slaďování pracovního a rodinného života v České republice. Výzkum předkládá data z rozmezí let 2002 - 2010. Lenka Formánková ze Sociologického ústavu doplnila tato „tvrdá“ data o výsledky kvalitativního výzkumu založeného na rozhovorech se ženami na rodičovské dovolené.

Situace na trhu práce

Ekonomická aktivita rodičů v ČR je závislá na věku nejmladšího dítěte. Do 3 let nejmladšího dítěte převládá tradiční model, téměř v 80 % rodin pracuje otec a matka je doma. U rodin s dítětem ve věku 3-5 let se situace mění, v 55% pracují oba rodiče, 40 % rodin pokračuje v předešlém modelu – otec pracuje, matka je doma s dětmi. U rodin s dětmi 6-14 let pracují oba rodiče již ve více než 80 % případů, pouze v 10 % jsou matky v domácnosti.

Slaďování rodinného a pracovního života, zejména u rodin s dětmi do 6 let věku, je závislé na možnosti volby výše úvazku a flexibilních formách práce. V ČR využívalo v roce 2010 částečných úvazků 6,6 % osob, za posledních 10 let nedošlo k významnému zvýšení počtu částečných nebo jiných alternativních úvazků. Alternativní úvazky jsou nejčastěji využívané u žen s dětmi do 2 let věku, v tomto období ale obecně převládá ekonomická neaktivita žen. Alternativní formy úvazku už nejsou tak časté u matek s dětmi do 14 let. Samotní zaměstnavatelé jsou k pozměněným formám úvazků nakloněni spíše u mladých matek s dětmi do zhruba 5 let. Rodičovskou dovolenou využívají zejména ženy, jen mizivé množství mužů využilo za posledních 10 let tuto možnost (statisticky nevyčíslitelný údaj).

Obecně platí, že ekonomická aktivita žen na rodičovské dovolené je nízká, důvodem je neexistence částečné rodičovské dovolené, částečných úvazků a jak dodává L. Formánková, často tomu brání i zažité představy o výchově dětí, totiž, že žena má být s dítětem doma co nejdéle. Podle výzkumu Sociologického ústavu AV ČR by se matky rády vrátily na trh práce dřív než po třech letech, důvodem jsou nejčastěji finance, ale také možnost pokračování v budování kariéry a kontakt s dospělým kolektivem. Pro podniky umožňující částečné úvazky je toto výhodné už jen z důvodu, že udržují kontakt se zaměstnankyněmi, které se později mohou bez větších problémů vrátit na své pracovní místo.

V porovnání se severní a západní Evropou, ČR hluboce zaostává, např. v Nizozemí využívá částečných úvazků až 75% žen, v severských zemích a v Německu a Rakousku je to přibližně 40%.

Potřeba slaďování pracovního a osobního života není jen záležitostí rodin s malými dětmi, postihuje i osoby pečující o další závislé členy rodiny. Nejčastěji se to týká žen ve věku 30-39 let (36 %). Podle průzkumu ČSÚ převládá péče o vlastní děti do 15 let věku. Druhým častým případem je péče o dítě starší 15 let, o nemocné nebo o osoby v pokročilém věku.

Služby péče o děti

Až 68 % rodin s dětmi ve věku 3-5 let využívá služeb péče o děti (jesle, mateřské školky, družiny, placené pečovatelské služby), což potvrzuje trend, že matky zůstávají doma do 3 let věku nejmladšího dítěte a teprve poté se vrací na trh práce. Naopak rodiny s dětmi do tří let věku využívají těchto služeb jen v 10 %. Z průzkumu dále vyplývá, že pracovní aktivita matek je částečně ovlivněna nedostatečnou nabídkou organizované péče o děti, téměř 11,5 % žen postrádá tuto péči pro děti ve věku 0-2 roky, 6,2 % žen pak pro děti ve věku 3-5 let.

Srovnání se Slovenskem

V péči o děti a osoby blízké (nemocné, stárnoucí) se české statistiky výrazně neliší v porovnání se Slovenskem. Odlišné jsou ukazatele týkající se rozvržení pracovní doby pro matky s malými dětmi. Pouze 2,7 % osob na Slovensku využívá pružnou pracovní dobu oproti 10 % v ČR. V ČR je také oproti Slovensku rozšířenější možnost tzv. dne volna z rodinných důvodů. V ČR mělo možnost tento benefit využít 45 % osob, na rozdíl od Slovenska, kde tomu je jen v 17 % případů.

Demografický vývoj

Pravidelnou péči o děti nebo osoby blízké poskytuje v ČR třetina všech osob ve věku 15-64 let. Od roku 2004 se také zvyšuje fertilita, z 1,2 na 1,5 dítěte na jednu ženu. Důležitým demografickým faktorem je stárnutí populace, prodlužování délky života, zvyšování hranice věku při zakládání rodin z důvodů prodlužování doby vzdělávání a nárůst singl domácností v mladém produktivním věku.

Se zvyšováním průměrného věku života bude narůstat i požadavek na poskytování pravidelné péče a to nejen ze strany osob blízkých, ale i institucionální. V současné době tuto službu pokrývají nejčastěji příbuzné nebo známé osoby mladšího a středního produktivního věku 30 - 49 let a jejich děti. Už dnes by mnoho osob uvítalo větší dostupnost profesionálních sociálních zařízení, pečovatelských služeb, atp. a lze předpokládat, že tato potřeba se bude do budoucna zvyšovat.