Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy

21.12.2018  

"All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy" is a 1-day exhibition organized and curated by Anna Wim and Natalie Kollega, aiming to give platform and visibility to diverse femme and non-binary artists working with themes of feminism, queerness, social justice, and more.

Více
feminismus.czČlánky › „Maty“ z dílny Gender Studies šla do světa

„Maty“ z dílny Gender Studies šla do světa

„Maty“ z dílny Gender Studies šla do světa
Mnozí z vás si ještě jistě pamatují na náš rozpohybovaný komiks „Maty“, který se hravou formou a s nadhledem pokouší o narušení genderových stereotypů vázaných na volbu profese u mládeže. „Maty“ měl(a) úspěch i za hranicemi České republiky. Komiks se totiž dostal na výstavu Formáty transformace – Identity, se kterou putoval z Brna do Vídně a v nejbližších měsících se dostane i do slovenských Košic. O „Maty“ a výstavě celkově jsme mluvily s jednou z její kurátorek – známou kunsthistoričkou Martinou Pachmanovou.

Mnozí z vás si ještě jistě pamatují na náš rozpohybovaný komiks „Maty“, který se hravou formou a s nadhledem pokouší o narušení genderových stereotypů vázaných na volbu profese u mládeže. „Maty“ měl(a) úspěch i za hranicemi České republiky. Komiks se totiž dostal na výstavu Formáty transformace – Identity, se kterou putoval z Brna do Vídně a v nejbližších měsících se dostane i do slovenských Košic. O „Maty“ a výstavě celkově jsme mluvily s jednou z její kurátorek – známou kunsthistoričkou Martinou Pachmanovou.

Co je projekt Formáty transformace – Identity a jaké jsou jeho cíle?

Výstavu inicioval kurátor Domu umění města Brna František Kowolowski a následně oslovil sedm kurátorů a kurátorek, aby se ve svých expozicích pokusili o reflexi a interpretaci změn v české a slovenské, respektive středoevropské společnosti, k nimž došlo mezi lety 1989 až 2009. Výstava klade akcent právě na formování – a v jistém ohledu i deformování – identity člověka v postkomunistické společnosti. Pojem transformace v názvu výstavy je přitom vztažen nejen k etapě dvacetiletí po pádu železné opony, ale také – a možná především – k proměnlivosti a nestálosti identity člověka, ať již jde o identitu sociální, kulturní nebo genderovou či sexuální. Výstava je vlastně sestavená ze sedmi samostatných kurátorských projektů – odtud tedy pochází i onen podtitul „Sedm pohledů na novou českou a slovenskou identitu“.

Kde všude se výstava zatím objevila a kam se chystá v budoucnosti?

Premiéra výstavy byla právě v Domě umění v Brně, a to jak v hlavní budově na Malinovského náměstí, jejíž rekonstrukce byla dokončena v loňském roce, tak v Domě pánů z Kunštátu. Vernisáž se symbolicky konala 17. listopadu loňského roku, tedy dvacet let od začátku „sametové revoluce“ a od konce komunistické diktatury v zemích bývalého Východního bloku. Od února do konce dubna 2010 se výstava reprízovala v MUSA (Museum auf Abruf) ve Vídni a na sklonku letošního roku poputuje ještě do Východoslovenského muzea v Košicích. O poslední, čtvrté repríze, se nyní jedná s jednou berlínskou galerií.

Jakou roli v rámci projektu hraje gender jako významná součást lidské identity?

V posledních dvaceti letech sehrály otázky genderu na tuzemské umělecké scéně jednu z klíčových úloh a výrazně se zvýšil podíl žen na umění i na jeho provozu. Přesto dosud nedošlo ke komplexnímu a konsistentnímu zhodnocení těchto otázek a nadto nadále na poli umělecké kritiky a v kurátorské praxi dochází buď k bagatelizaci genderové politiky, nebo k ignoraci žen. Proto jsem se v expozici Za sametovou oponou: těla, jazyky, instituce, jejíž jsem kurátorkou, snažila prostřednictvím různých médií (včetně malby, sochy, fotografie, instalace, video-artu, performance a komiksu) ukázat různé přístupy k genderovým otázkám. Nechtěla jsem se ale omezit na uměleckou reflexi vztahů mezi muži a ženami a na sociálně-kulturní aspekty vizuálních konstrukcí ženskosti a mužskosti. Šlo mi spíš o to ukázat jazyk, tělesnost, sexuální identitu, rodinu, genderové role na pozadí etnické „jinakosti“, globálních transformačních procesů či ekonomických tlaků. Ačkoli byl můj kurátorský projekt jako jediný z oněch „sedmi pohledů“ explicitně soustředěný právě na problematiku genderu, i v některých ostatních kurátorských expozicích na výstavě se objevovala díla kriticky pracující s genderovou identitou.

Dá se, na základě výstavy, v stručnosti říct, v čem spočívala největší genderová transformace na našem území za posledních 20 let?

Nejsem si jistá, že lze na základě výstavy formulovat tak zásadní a komplexní problém – umění může některé problémy naznačit, přivést diváka k jinému pohledu na danou problematiku; explicitní a jednoznačné formulace jsou spíš „výsadou“ sociologů. Je však přesto nepochybné, že gender je dnes nedílnou součástí tuzemského uměleckého diskurzu, byť je nadále řada těch (umělců, kritiků i kurátorů), kteří gender vnímají jako módní trend, který je s opravdovým uměním neslučitelný.

V čem byl pro Vás, jako kurátorku výstavy, zajímavý rozpohybovaný komiks „Maty“ vyrobený Dorou Dutkovu pro Gender Studies, o.p.s.?

 „Maty“ byl prezentován ve videotéce, která byla nedílnou součástí výstavy. Mezi ostatními filmy a videi byl jediným dílem založeným na žánru komiksu. I když šlo o film na zakázku, Dora Dutková v něm ukázala, že se zadaným tématem – tedy rozmýváním hranic mezi tradičními rolemi žen a mužů a genderovou dělbou práce – dokáže pracovat osobitě a hlavně s vtipem. Tím, že jsem Dořin film vybrala do své expozice, jsem navíc sama chtěla rozmýt či překročit jiné hranice, které nadále svazují uvažování o vizuálním umění: a sice hranice mezi „vysokými“ a „nízkými“ žánry či mezi „vysokým“ uměním a uměním užitým nebo populární kulturou. „Maty“ rozhodně nenaplňuje kritéria „vysokého“ umění, ale snad právě proto dokáže v kontextu jiných prezentovaných věcí o genderových problémech, které se týkají nás všech v těch nejobyčejnějších okamžicích našich životů, tak dobře vypovídat.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.