Feministický a queer tábor 2018 / Feminist and Queer Camp 2018

31.8.2018  

Zveme vás na setkání queer lidí a těch, kdo sympatizují s queer tématikou. Na setkání všech, kdo žerou feminismus, i těch, kdo se nebojí stát u táboráku s feministkama a žvejkat s nima veganský buřty. Kdo se nebojí pohybu, přemýšlení o svém těle, o svých hranicích a hranicích jiných, kdo dokáže respektovat jiné lidi… PŘIJĎTE! Těšit se můžete na víkend plný workshopů, diskuzí, cvičení, kreativity (či alespoň pokusů o ní), koncertů a párty s pivem, limem, koktejlem, sbírání bobříků, táborový karneval a bojovku.

Více
feminismus.czČlánky › Matka jako parazit

Matka jako parazit

27. květen 2003  | Lenka Simerská
Úterý Miroslava Macka se tento týden nevydařilo. Z levičáctví jsme byli léčeni hubením nebezpečných parazitů v podobě svobodných matek.

Úterý Miroslava Macka se tento týden nevydařilo. Z levičáctví jsme byli léčeni hubením nebezpečných parazitů v podobě svobodných matek. Ty údajně přivádějí na svět potomky čistě proto, aby ukojily své vášně a pudy. Nepřemýšlejí o zajištění těchto výsledků svých tužeb a pak parazitují na sociálním systému. Pojetí svobodné matky jako společenského parazita je odporné. Kolik matek takzvaně svobodných se "vědomě a dobrovolně rozhodne ukojit svoji soukromou potřebu či tužbu" a přivede na svět nezajištěné dítě? Mateřství je mnohostranná zátěž, byť si to čeští muži, soudíc podle jejich participace na aktivním rodičovství, málo uvědomují. Představa, že žena se bezmyšlenkovitě vrhne do mateřství a spolehne se na sociální dávky, je z tohoto pohledu naprosto scestná. Každý ví, že ekonomická situace osamělých matek je kritická.

Systém sociální podpory, tak jak je u nás nastaven, zdaleka neumožňuje těmto ženám a jejich dětem žít na průměrné ekonomické úrovni. Je to záchranná síť, nikoliv zdroj zajištění, nemluvě o prosperitě! Příběhy svobodných matek závislých na sociální podpoře jsou daleko častěji spíše než vědomou a svobodnou volbou výpovědí o osudové náhodě, nehodě, zklamání nebo zmařeném přání založit harmonický vztah rodičů a dětí. Existují samozřejmě i matky opravdu "svobodné", ty které vychovávají děti v jiném uspořádání lidských vztahů, než je klasické manželství, protože taková je jejich volba a přesvědčení. Pro ženy, které tolik nemůže vystát doktor Macek, se však lépe hodí označení "osamělé".

Matky bez šance

Mackův návod, jak zatočit s levičáctvím, má ale širší záběr, podle něhož by měla být léčena značná část české populace. Tedy nejen svobodné matky. Fenomén, o kterém je ve skutečnosti řeč, se totiž nazývá matka samoživitelka a týká se nejen matek svobodných, ale také rozvedených. Z každé stovky sňatků skončí nakonec více než polovina rozvodem, přičemž tento údaj má tendenci každoročně narůstat. Celkem 60 % rozvedených párů má jedno a více dětí. Ženám, a matkám obzvlášť, je přitom kladeno ve sféře práce mnoho překážek, od diskriminace při přijímání do zaměstnání až po nižší platové ohodnocení. Výzkumy ukazují, že průměrný plat ženy tvoří 73 % platu muže, pravidlo stejné odměny za stejnou práci je pak porušováno i ve státním sektoru. V soukromých firmách dostane žena až o 20 % menší plat než její kolega muž za stejnou práci. Zhruba 40 % zaměstnavatelů a dvě pětiny představitelů podnikových odborů přiznávají, že mladým ženám a osamělým matkám není šance na práci dávána vůbec. Ve světle těchto faktů spojených navíc s časovou zátěží při péči o děti nelze matce samoživitelce vyčítat, že nedokáže rodinu zabezpečit. Její domácnost se zákonitě ocitá v kategorii sociálně potřebných a závislých na podpoře.

Pravičácky vyhubit?

V situaci, kdy stát nedokáže efektivně zajistit rovné příležitosti na trhu, kdy rozvodovost je v čR jedna z nejvyšších v Evropě a vymahatelnost výživného je více než bídná, nemůže nikdo zpochybňovat nutnost sociální pomoci matkám samoživitelkám. Mateřství není událostí zcela soukromou, ale sociální. řešit záležitosti této sociální skupiny má pramálo společného s levičáctvím, je to prostě společenská nutnost. Podobné je to přece se starými lidmi, postiženými nebo dětmi v dětských domovech, budou tu tak jako tak, ať už si to přejeme, nebo ne. Anebo tyto a další parazity po pravičácku vyhubíme, jinými slovy vytvoříme "prostředí, ve kterém nebudou moci existovat"? Možná by se energie vynakládaná na hubení parazitů měla zaměřit na nezodpovědné otce. Opustit těhotnou partnerku nebo rodinu s dětmi, nejevit zájem o potomky, neplatit na ně výživné, to je parazitismus!

Lidové noviny, ÚHEL POHLEDU, 27. 05. 2003, Lenka Simerská; socioložka
http://www.lidovky.cz/archivln/archivln.phtml?y=2003&m=5&d=27&sec=8&sub=88&id=173186#clanek

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.