Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Mária Gálová: "Domnívám se, že člověk by měl pomáhat vždy, pokud mu to okolnosti umožňují."

Mária Gálová: "Domnívám se, že člověk by měl pomáhat vždy, pokud mu to okolnosti umožňují."

Mária Gálová: "Domnívám se, že člověk by měl pomáhat vždy, pokud mu to okolnosti umožňují."
Aukční síň Dorotheum, s historií sahající až do roku 1707, se stala partnerkou benefiční aukce uměleckých děl na podporu Fondu právní pomoci ženám - obětem domácího násilí, kterou uspořádala v červnu v Galerii Doubner v Praze obecně prospěšná společnost proFem. Aukci řídila přímo RNDr. Mária Gálová, MBA z vedení společnosti. Významná aukční síň Dorotheum, která patří mezi "International Auctioneers" - světového sdružení předních aukčních domů a jejíž aukce jsou pokaždé významnou událostí, se nezdráhala podpořit charitativní akci, což bohužel v českém prostředí bývá spíše výjimkou. Velmi nás proto zajímalo, jaké zkušenosti si paní Gálová odnáší. step
Aukční síň Dorotheum, s historií sahající až do roku 1707, se stala partnerkou benefiční aukce uměleckých děl na podporu Fondu právní pomoci ženám - obětem domácího násilí, kterou uspořádala v červnu v Galerii Doubner v Praze obecně prospěšná společnost proFem. Aukci řídila přímo RNDr. Mária Gálová, MBA z vedení společnosti. Významná aukční síň Dorotheum, která patří mezi "International Auctioneers" - světového sdružení předních aukčních domů a jejíž aukce jsou pokaždé významnou událostí, se nezdráhala podpořit charitativní akci, což bohužel v českém prostředí bývá spíše výjimkou. Velmi nás proto zajímalo, jaké zkušenosti si paní Gálová odnáší.

Stojíte v čele společnosti Dorotheum, jedné z nejvýznamnějších firem u nás, která se zabývá obchodem s uměním, se špičkovými starožitnostmi a uměleckými předměty. Opravdu by mě zajímalo, kudy vedla cesta od Vašeho titulu doktorky přírodních věd k takovému postu?

Vysokou školu s přírodovědným zaměřením jsem končila ještě za hlubokého totalizmu, kdy zásadním kritériem pro přijetí do zaměstnání byla existence dobrých známostí. Jelikož jsem žádné správné neměla, dostala jsem na všechny své písemné žádosti, navzdory mým výborným výsledkům, samé záporné odpovědi. To ve mne vyvolalo odezvu odpovídající mladé vzdorovité hlavě - rozhodla jsem se živit ne vystudovaným oborem, ale mou dlouholetou láskou - divadlem. Deset let jsem pak působila jako herečka v divadle v Košicích, kde jsem se narodila a v té době žila. Kdyby nedošlo k zásadnímu zlomu v politickém systému, pravděpodobně bych tam pracovala až dodnes. Po revoluci jsem si však chtěla vyzkoušet své síly a schopnosti ještě někde jinde. Návrat k původnímu oboru po takové době a v tak převratných letech už pro mne nebyl výzvou. Chtěl jsem i nadále setrvat v kultuře, ale jako manažer. V té době jsme se s manželem rozhodli přestěhovat do Prahy. Tady jsem získala místo na Pražském hradě v divizi, která se opravdu věnovala kultuře a turistickému ruchu. Po několika letech jsem se z referenta, přes vedoucí oddělení, zástupkyní divize nakonec stala její ředitelkou. Zní to možná jako pohádka, ale bylo za tím hodně úsilí, houževnaté práce a možná i odvahy. Také jsem v průbehu těch let vystudovala 3-leté manažerské studium. Práce na Hradě byla krásná a smysluplná, s odchodem Václava Havla ale skončila éra, kdy ta práce měla pro mne hlubší vnitřní smysl a proto jsme se rozhodla odejít. V té době jsem přijala nabídku rakouského vedení spol. Dorotheum k řízení české pobočky této firmy. Myslím, že nešlo o shodu okolností, bylo to spíše v souladu s mým oblíbeným rčením, že štěstí přeje připraveným.

Jste zřejmě ženou, která se nebojí v životě zkoušet nové možnosti. Možná i proto jste se společností Dorotheum zaštítila benefiční aukci uměleckých děl na podporu fondu právní pomoci ženám - obětem domácího násilí, kterou uspořádala obecně prospěšná společnost proFem. Co Vás k tomu vedlo?

Hledat souvislost mezi Dorotheem a problematikou domácího násilí je zbytečné. Ten důvod byl jednoznačně v rovině lidské, nikoliv profesní. Domnívám se, že člověk by měl pomáhat vždy, pokud mu to okolnosti umožňují.

V českém byznysu stále přetrvává jistá nedůvěra k benefičním akcím a neziskovým organizacím. Máte čerstvou zkušenost s takovou akcí, jaký je Váš názor na fungování neziskových organizací?

Bohužel žijeme v době, která nahrává různým podvodníkům a těm, kteří jsou schopni zneužívat důvěry ostatních lidí. Možná proto ta opatrnost. Na druhou stranu se v Čechách vyprofilovalo množství seriózních neziskových organizací, které jsou pro společnost i jednotlivce obrovským přínosem v mnoha oblastech, kterým se věnují.

Co myslíte přinese firmě s mezinárodním působením, jako je aukční síň Dorotheum, podpora ženské neziskové organizace působící v ČR?

Popravdě se domnívám, že taková podpora naší společnosti příliš nepřinese. Spíše jsem tuto konkrétní spolupráci vnímala tak, jestli může něco pro podporu ženské neziskové organizace přinést Dorotheum.

Z jakých důvodů byste doporučila firmám, aby podporovali neziskové organizace?

Myslím, že by se neměl dělat zásadní předěl mezi ziskovým a neziskovým sektorem. Žijeme všichni v jednom společném světě a měli bychom se snažit řešit problémy, které kolem nás vznikají společnými silami. Jedni tím, že část svého zisku z výdělečné činnosti dislokují tam, kde jsou ty prostředky opravdu potřebné a kde je jich nedostatek. Druzí tím, že jim věnují svůj čas, své znalosti, schopnosti a energii. Navíc bychom asi neměli zapomínat na skutečnost, že všichni se můžeme dostat do situací, kdy pomoc jiných lidí bude pro nás nepostradatelná.

Společnost proFem se zabývá především problematikou domácího násilí a právní pomocí obětem. Do nedávné doby to bylo téma, o kterém se příliš nehovořilo. Jak na Vás toto téma působí?

Mám to štěstí, že jsem se s ničím podobným ve svém okolí nesetkala. Na druhou stranu statistiky jsou zarážející. Je pro mne těžké uvěřit, že tolik žen setrvává ve vztazích přes fyzické a duševní utrpení, které jim partneři způsobují. Možná jim chybí odvaha, možná nezbytné sebevědomí, možná právní vědomí, možná finanční prostředky. Neměla by jim však chybět naděje. A tu mohou získat právě díky organizacím jako je proFem, ale také s podporou nás všech. Proto je dobré, že se o tomto problému více píše a hovoří.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.