Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › mamacoffee – vítěz v kategorii malých a středních firem

mamacoffee – vítěz v kategorii malých a středních firem

mamacoffee – vítěz v kategorii malých a středních firem
V kategorii malých a středních firem byla tento rok odbornou porotou oceněna společnost mamacoffee. O firemní filozofii a praxi podporující diverzitu a férovost jsme mluvili se spolumajitelkou mamacoffee, paní Martou Kolskou.

V kategorii malých a středních firem byla tento rok odbornou porotou oceněna společnost mamacoffee. O firemní filozofii a praxi podporující diverzitu a férovost jsme mluvili se spolumajitelkou mamacoffee, paní Martou Kolskou.

Mohla byste ve zkratce představit mamacoffee – z jaké myšlenky vznikla, kdy a kam se za roky svého působení posunula?

Společnost mamacoffee vznikla v roce 2008 s cílem přivést na český trh čerstvě praženou fair trade kávu, zpracovávanou tedy v malé lokální pražírně. Nabídka fair trade potravin byla v té době poměrně široká, ale vždy byly překupovány z jiné evropské země. Na cestě od pěstitelů ke spotřebiteli tak byly zbytečně další mezičlánky. Ty jsme chtěli odbourat. Současně nám šlo o to, aby fair trade produkty byly vnímány jako kvalitní, což u kávy je spjato s čerstvým pražením. Hned v začátcích podnikání jsme osobně navštívili místa, kde se pěstuje káva v Etiopii. Prodávat čerstvě praženou kávu nám přišlo jako nejlepší způsob, jak důstojně podpořit místní farmáře. Nejde o charitu, ale o dlouhodobou partnerskou spolupráci s lidmi z rozvojových zemí. V současné době vedle vlastní pražírny provozujeme 4 kavárny a do řady dalších dodáváme kávu a případně jakési kavárenské know-how. Navštívili jsme Indii, odkud dovážíme fair trade čaj. Sortiment jsme postupně rozšířili ještě o fair trade cukr a fair trade čokoládu, kterou také sami zpracováváme.

Jak jste zmínila, jedním z hlavních konceptů, na kterých mamacoffee staví, je fair trade. Mohla byste objasnit, oč se jedná a proč se na fair trade mamacoffee zaměřuje?

Fair trade se snaží podporovat producenty z rozvojových zemí. Podporuje je v tom, aby produkovali to, co je dlouhodobě udržitelné a nabízí tak jim a jejich rodinám perspektivu. V rámci fair trade jsou dána pravidla důstojné obchodní spolupráce, dlouhodobých kontraktů a garance tzv. sociální prémie, kterou komunita producentů čerpá na svůj rozvoj. V případě kávy jde o komoditu, která se pěstuje právě především v rozvojových zemích. Považujeme za důležité upozorňovat na to, že tzv. rozvojové země produkují prvotřídní kávu a chceme prezentovat jejich luxusní zboží. Podporovat je tedy fairovým nákupem toho, v čem jsou dobří.

Tento rok mamacoffee vyhrála v kategorii malých a středních firem soutěž Firma roku: Rovné příležitosti. V minulosti získala značku Ethnic friendly zaměstnavatel. Jaká je hlavní filozofie a přístup k zaměstnancům a zaměstnankyním firmy?

Usilujeme o to, aby každý z našich zaměstnaných cítil nejen svoje povinnosti, ale i určité zázemí ve firmě. Různé minority tak u nás nacházejí jakousi komunitu, kde je určitá pestrost a nevšednost vítána. Přirozeně jsme od začátku zaměstnávali řadu lidí se statusem uprchlíků, protože právě s nimi jsme se setkávali při našich předchozích aktivitách v neziskových organizacích. Každého zaměstnance či zaměstnankyni se snažíme posuzovat individuálně. Pokud cítíme, že z naší strany potřebuje nějakou extra podporu, nejčastěji s ohledem na rasu, kulturní nebo jazykovou bariéru, snažíme se ji poskytnout. Na pravidelných týdenních schůzkách s provozními jednotlivých kaváren hovoříme o potřebách a dynamice týmu.

V přihlášce do soutěže uvádíte, že se chcete zaměřit především na možnosti slaďování práce a rodiny svých zaměstnaných. Jde to vůbec v takovém oboru, jako je gastronomie, nějak skloubit?

Většina našich zaměstnaných jsou mladí lidé, kteří mají práci v kavárně jako brigádu při studiu. Chceme si ale udržet dlouhodobé zaměstnance a zaměstnankyně, kteří zakládají rodiny. Snažíme se tak některé pozice přizpůsobit, aby byly časově flexibilní, částečně vykonávány z domova atd. Jiné pozice vznikají zcela nově s ohledem na schopnosti a dovednosti zaměstnaných, kteří například vzhledem k těhotenství nebo rodičovství nemohli dále pracovat za barem. Výhledově uvažujeme o tom zřídit firemní školku nebo poskytovat příspěvek na hlídání dětí zaměstnanců a zaměstnankyň.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.