Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Malé ohlédnutí aneb historie věčně zelená

Malé ohlédnutí aneb historie věčně zelená

Malé ohlédnutí aneb historie věčně zelená
Pojmy školky, jesle, naši veřejnost vzrušují již několik let. Zejména zaměstnaným matkám jejich nedostatek velmi komplikuje život a ztěžuje možnost návratu do zaměstnání. Pohled do doby zhruba stopadesát let zpět mě zcela fascinoval. Uvědomila jsem si , že ženy ani ve 3. tisícitetí to nemají jednodušší a navíc, zdá se, chybí v naší společnosti odvážné a osvícené ženy jako paní Marie Riegrová, dcera F.Palackého, ale též osvícení politici formátu F.L.Riegra, Vojty Náprstka a dalších, kteří nebagatelizovali jejich snahy, ale chápali společenskou potřebu zaměstnaných matek a byli ochotni se ve věci angažovat.

Pojmy školky, jesle, naši veřejnost vzrušují již několik let. Zejména zaměstnaným matkám jejich nedostatek velmi komplikuje život a ztěžuje možnost návratu do zaměstnání. Pohled do doby zhruba stopadesát let zpět mě zcela fascinoval. Uvědomila jsem si , že ženy ani ve 3. tisícitetí to nemají jednodušší a navíc, zdá se, chybí  v naší společnosti odvážné a osvícené ženy jako paní Marie Riegrová, dcera F.Palackého, ale též osvícení politici formátu F.L.Riegra, Vojty Náprstka a dalších, kteří nebagatelizovali jejich snahy, ale chápali společenskou potřebu zaměstnaných matek a byli ochotni se ve věci angažovat.

M.Riegrová se zabývala otázkou jeslí a školek pro děti. Brzy odmítla model německý, uplatňovaný v Praze, neboť „německé zahrádky“ (budovány podle něm pedagoga Frobla) se soustředily na matky ze středních vrstev a jejich potřebu si na pár hodin odpočinout. České děti naproti tomu potřebovaly celodenní péči, protože jejich matky pracovaly 14 - 16 hodin denně.  Také německá pedagogika se zdála Marii Riegrové příliš těžkopádnou. V tehdejších německých školkách působili především muži a to podle M.R. bylo nepřirozené. Byla přesvědčena, že do opatroven malých dětí patří ženy. Studovala anglickou, francouzskou a holandskou pedagogiku a uvědomila si, že při řešení všech problémů musí být brána v úvahu rozdílnost podmínek každé společnosti. Její studie v Musejním časopise „Péče o blaho pracující třídy ve Francii a v Paříži zvláště“ je zajímavá tím, jak vystihla důležitost spolupráce vládní, spolkové a soukromé iniciativy v úsilí o odstranění chudoby. F.L. Rieger ve spolupráci s Vojtou Náprstkem přesvědčil městskou radu v Praze, aby přijala koncepci předškolní výchovy vypracované jeho ženou. První opatrovna podle tohoto návrhu byla otevřena 1. ledna 1869 u sv. Jakuba a městská rada dovolila, aby v ní nejchudší děti dostávaly oběd  a odpoledne chléb. Školka začínala se 154 dětmi, za několik měsíců jich bylo už 313. České útulky přijaly podle J.A. Komenského název „mateřské školy“. Už po pěti letech bylo zřejmé,  že počet dosavadních školek nestačí, (v některých bylo až přes 300 dětí) a školky chyběly zvláště v chudších čtvrtích. Městská rada na ně začala postupně uvolňovat větší finanční prostředky, neboť musela přiznat jejich užitečnost.

Když se začátkem 80. let  19.století začaly zakládat jesle pro novorozené děti z chudých rodin, někteří lékaři proti nim útočili a označili je za semeniště nemocí. Nedovedli si představit otřesné podmínky, do kterých se tyto děti večer vracely. M.Riegrová musela existenci jeslí obhajovat před městskou radou a položila lékařům a úředníkům otázku, proč útočí na jesle a ne na strašné podmínky, ve kterých chudí lidé žijí. Jesle však byly zrušeny a po té se dětem rozdávala jenom strava.

Pramen: M.L. Neudorflová (1999). České ženy v 19.století. Úsilí a sny, úspěchy i zklamání na cestě k emancipaci. Janua.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.