Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Odejít, nebo zůstat? Večer sdílení na téma de/institucionalizace

22.10.2018  Praha  | 

Institut úzkosti / Institute of Anxiety vyzývá a vítá všechny, kdo chtějí kriticky promýšlet a diskutovat svoje zkušenosti s de/institucionalizací! Večer sdílení je komorním formátem pro cca 20 lidí, z nichž každý se přímo účastní a večer tak spoluutváří, nikdo se neocitá v roli publika. Jednotlivé příspěvky jsou omezeny časem 5 minut a umožňují představit vlastní zkušenost či situaci jako politikum různého druhu. Zůstává čas na moderovanou diskuzi a závěrečnou debatu o tom, co nám sdílení dalo. Večer sdílení není prostorem pro terapii, ale živou kritickou diskuzi.

Více

Jazyk – nástroj (feministické) ne_svobody?

24.10.2018  Praha  | 

Na dalším z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude představena nejnovější kniha Jany Valdrové (Univerzita Innsbruck), jazykovědkyně a specialistky na genderovou lingvistiku „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit” Autorka představí svoji analýzu označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru. Diskutovat bude také Ondřej Beran, z Centra pro etiku na Univerzitě Pardubice, zástupce editorského týmu, který připravil knihu Deborah Cameron „Mýtus o Marsu a Venuši. Mluví muži a ženy opravdu různými jazyky?“ k vydání v českém překladu. O souvislostech genderu, queer a jazyka bude pak hovořit také Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá genderem v jazyce a generickým maskulinem v němčině a v češtině.

 

Více
feminismus.czČlánky › Má se zohledňovat počet dětí při výpočtu výše penzí?

Má se zohledňovat počet dětí při výpočtu výše penzí?

Má se zohledňovat počet dětí při výpočtu výše penzí?
Pro celou společnost je z hlediska penzí a jejich výše důležitá míra porodnosti vzhledem ke stárnutí populace. Pro samotné rodiny však znamená vyšší počet dětí ztrátu ve výši důchodů, které budou jednou jejich rodiče pobírat. Protože minimálně jeden z rodičů pečující o děti nějakou dobu nepracuje, nebo popřípadě oba rodiče snižují svůj úvazek, aby péči sdíleli, nebo se na rodičovské dovolené střídají. Doba mateřské/rodičovské dovolené se sice do důchodů započítává, ale suma peněz, kterou rodič v této době dostává je nižší než u bezdětných párů, jejichž kariéra není rodičovstvím přerušena. Bezdětní mají vyšší penze než rodiče s dětmi.

Pro celou společnost je z hlediska penzí a jejich výše důležitá míra porodnosti vzhledem ke stárnutí populace. Pro samotné rodiny však znamená vyšší počet dětí ztrátu ve výši důchodů, které budou jednou jejich rodiče pobírat. Protože minimálně jeden z rodičů pečující o děti nějakou dobu nepracuje, nebo popřípadě oba rodiče snižují svůj úvazek, aby péči sdíleli, nebo se na rodičovské dovolené střídají. Doba mateřské/rodičovské dovolené se sice do důchodů započítává, ale suma peněz, kterou rodič v této době dostává je nižší než u bezdětných párů, jejichž kariéra není rodičovstvím přerušena. Bezdětní mají vyšší penze než rodiče s dětmi.

Návratnost českých žen po mateřské/rodičovské dovolené do zaměstnání je nejnižší v celé Evropě. A to může být z hlediska penzí naprosto klíčový problém, protože přerušení kariéry vyvolané nedostatečnou sítí zařízení péče o děti, nevstřícností zaměstnavatelů poskytovat flexibilní formy práce a dalšími faktory, vede k dlouhodobějšímu přerušení pracovní dráhy žen, které povede k jejich nižším penzím v budoucnu. Po reformování penzijního systému, kde se zvyšuje počet let, které musí být odpracovány, aby lidé měli vůbec nárok na penzi, bude snížení penzí žen opět znatelnější. Přitom již dnes vypadá situace takto: „Nejnižší důchody do 8 000 Kč pobírají převážně ženy (více než 85 %). Nejvíce mužů (80 %) naproti tomu pobíralo důchod v nejvyšší kategorii nad 10 000 Kč.“ (Ilona Švihlíková: Ženy a penze, 2012).

Jak by měla společnost řešit tento problém v paradoxní situaci, kdy co je benefitem pro společnost jako celek – aby se rodilo více dětí – je naopak ztrátové pro samotné aktéry a aktérky, bez nichž se děti rodit nebudou, tedy pro samotné rodiče?

Měl by tedy vyšší počet dětí znamenat zvýhodnění při výpočtu penze? Pokud ano, tak pro koho - - pro matky nebo otce? Nebo obecně pro ty z rodičů, kteří nastoupili na rodičovskou dovolenou? Nebo pro ty, kdo pečovali o dítě v době povinné školní docházky a díky tomu snížili svůj úvazek? Otázky, na které je obtížné najít odpověď, ale rozhodně je třeba o nich diskutovat a z hlediska plánování důchodové politiky na ně nezapomínat.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.