Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › “Kvóty jsou cesta, ne cíl”: Rozhovor s Viviene Reding, Eurokomisařkou pro spravedlnost

“Kvóty jsou cesta, ne cíl”: Rozhovor s Viviene Reding, Eurokomisařkou pro spravedlnost

“Kvóty jsou cesta, ne cíl”: Rozhovor s Viviene Reding, Eurokomisařkou pro spravedlnost
Slovo kvóty vyvolává v našem prostředí dost rozporuplné reakce. Když se pak spojí se slovy gender a byznys je situace ještě o něco vyhrocenější. Představují genderové kvóty ve firmách skutečně hrozbu, nebo je to všechno jinak? Je nám ctí, že Vám můžeme poskytnout odpovědi Viviene Reding, osoby nanejvýš povolané, která z pozice místopředsedkyně Evropské komise usiluje o větší genderovu vyváženost představenstev evropských podniků.

Slovo kvóty vyvolává v našem prostředí dost rozporuplné reakce. Když se pak spojí se slovy gender a byznys je situace ještě o něco vyhrocenější. Představují genderové kvóty ve firmách skutečně hrozbu, nebo je to všechno jinak? Je nám ctí, že Vám můžeme poskytnout odpovědi Viviene Reding, osoby nanejvýš povolané, která z pozice místopředsedkyně Evropské komise usiluje o větší genderovu vyváženost představenstev evropských podniků.

Proč je, dle Vašeho názoru, nutné zavést genderové kvóty do byznysu, resp. do představenstev firem?

Kvalifikovaným ženám chceme dát šanci, aby prolomily skleněný strop. Dnes představují ženy 60 % všech absolventů vysokých škol. V představenstvech největších veřejně obchodovaných firem působících na našem jednotném trhu však nalezneme jenom 14 % žen (1 z 30).

Změna na základě samoregulace se děje tvrdohlavě pomalu. Zatímco počet žen v dozorčích radách v rámci celé EU vzrostl z 12 % na 14 % v průběhu minulého roku, ve dvou třetinách členských států se neudál vůbec žádný pokrok v tomto ohledu. Za udržení stejné rychlosti postupu změn bude trvat ještě 40 let, než dosáhneme vyrovnaného zastoupení (40 %) žen a mužů v byznysu. Proto věřím, že je načase prozkoumat možnosti politik na evropské úrovni, co se týká zvýšení participace žen v rozhodovacích pozicích. Největší pokrok v dosahování diverzity v představenstvech nastal v zemích, které přijaly kvóty. Ve Francii, která zavedla legislativu směřující k genderové vyrovnanosti představenstev v roce 2011, od té doby vzrostl poměr žen na této úrovni řízení z 12 % na 22 %. Jenom toto navýšení představuje přibližně polovinu celkového vzrůstu, který se v tomto období udál v EU.

Kvóty jednoznačně přinášejí výsledky. Proto mohou být nápomocným dočasným opatřením na prolomení skleněného stropu.

Můžete porovnat důvody pro zavedení genderových kvót v byznysu s kvótami pro politické zastoupení žen?

Evropská komise nemá kompetenci – ani úmysl – zasahovat do národních politických systémů a voleb. Proto se zaměřuji jenom na zvyšování počtu žen v představenstvech velkých veřejně obchodovaných firem na evropském trhu.

Argument v tomto ohledu je nasnadě: ženy nepředstavují pro firmy a celkově ekonomiku náklady, ale zisky. V těchto, z ekonomického hlediska těžkých, časech je stále důležitější využít všechny dostupné zdroje. Také existuje jasný „business case“, co se týká potřeby navýšit počty žen v představenstvech, a ten je mikroekonomického charakteru a týká se finanční úspěšnosti jednotlivých firem. Mnohé studie – které nebyly vytvořené „feministickými“ organizacemi – poukazují na spojnici mezi počtem žen ve vrcholových pozicích ve firmě a tím, jak si firma finančně vede. Například analýza firmy McKinsey dokládá, že firmy s vyrovnaným zastoupením žen a mužů mají o 56 % vyšší provozní zisky než firmy, ve kterých působí jenom muži. V Ernst & Young se podívali na 290 největších veřejně obchodovaných podniků a zjistili, že výdělky ve firmách s minimálně jednou ženou v představenstvu byly významně vyšší než ve firmách, kde žena v představenstvu nebyla žádná.

Zároveň se však osobně domnívám, že sféra politiky nabízí velký prostor k vytváření kladných vzorů. Jako příklad bych uvedla novou vládu M. Ayraulta ve Francii, která zahrnuje stejný počet mužů ministrů, jako žen ministryň.

Proč se domníváte, že zástupci a zástupkyně firem po celé Evropě vnímají genderové kvóty jako hrozbu pro byznys?

Slovo „kvóta“ vždy mělo negativní konotace. Jsou lidé, kteří argumentují, že ženy se do vysokých pozic dostaly jenom kvůli kvótám. Viz například mýtus „zlatých sukní“ v Norsku. Pravdou ale přitom je, že Norsko je průkopníkem v oblasti nastavování závazných genderových indikátorů a cílů pro představenstva firem – a výsledky jsou ohromující. Studie realizovaná Institutem pro sociální výzkum v Oslu ukázala, že 80 % mužských členů dozorčích rad firem v Norsku věří, že norský zákon o kvótách pomohl jejich firmám zlepšit svou ekonomickou výkonnost nebo si alespoň udržet status quo. Ke zlepšení situace došlo zejména díky větší diverzitě názorů, dovedností a kvalifikací, kterou s sebou do dozorčích rad přinesly ženy. Obchodní sdružení a firmy v Norsku si na kvóty nestěžují. Daný zákon je integrální a akceptovanou součástí norské společnosti, jak ukazuje výše zmíněná studie.

V mé mysli slovo „kvóta“ jednoduše ilustruje, že kvalifikované ženy často nedokážou prolomit skleněný strop. Zatímco my všechny tyto kvalifikované ženy máme k dispozici. Jenom se podívejte na seznam 7000 žen „připravených do představenstva“, který nedávno zveřejnily hlavní evropské byznys školy. Všechny tyto ženy naplňují přísná kritéria potřebná pro správu a řízení podniků tak, jak jsou tyto nadefinována veřejně obchodovanými firmami, jsou kvalifikované a připravené do představenstva nastoupit zítra. Cítím, že kvóty by neměly být vnímány jako urážka, ale jako šance pro tyto kvalifikované ženy.

Jak přesvědčit firmy o tom, že zavedení genderových kvót je v současnosti pro ně a pro celou společnost tou správnou cestou?

Otázka, jak dosáhnout genderové rovnováhy a zda je k tomu potřeba veřejné intervence či nikoliv, je komplexní. Úplně zřejmé však je, že bychom se jí měli zabývat.

Kvóty jsou nástroj, který může být hodně efektivní. Viděla jsem výsledky zavedení kvót v několika zemích. Je jasné, že kvóty mohou být řešením, když je vstup žen do vrcholových pozic ve firmách blokován.

Nejsou však jediným způsobem, jak dosáhnout výsledků. Existuje mnoho cest, jak zlepšit genderovou rovnováhu v představenstvech. K dispozici je mentoring, spolupráce s byznys školami v oblasti tréninku žen, které mají potenciál dostat se po podnikovém žebříčku do manažerských pozic a představenstva. Některé firmy, jako např. Deutsche Telekom, si uvědomily, že více žen v dozorčí radě bude mít pozitivní dopad na jejich obchodní výsledky a samy si dobrovolně stanovily indikátory a cíle. Pro propagaci genderově vyvážených představenstev je také možnost využít kodexy pro správu a řízení podniků (corporate governance codes). Finský kodex z roku 2003 je jedním z prvních národních dokumentů tohoto druhu na světě, který se zmiňuje o genderu členů a členek představenstev. Tento postup pak následovaly země jako Švédsko, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Lucembursko, Německo a Velká Británie.

Britský premiér David Cameron řekl, že podpora žen při vstupu do seniorních pozic by zlepšila finanční výsledky firem. Klub 30 % tvrdě pracuje na tom, aby přiměl více podniků zvýšit genderovu vyváženost svých představenstev.

Pro mne jsou důležité především výsledky: více žen v představenstvech evropských firem. Kvóty nejsou cílem, ale cestou, jak se tam dostat.

Co musíme udělat je zjistit, jaký je nejlepší způsob řešení situace – a právě proto jsem iniciovala veřejnou konzultaci, abych získala názory občanů, občanek a stakeholderů. Počet reakcí, které jsme obdrželi, ukazuje na velký zájem o tuto problematiku: dostali jsme odpovědi od téměř 500 jednotlivců, firem, organizaci a vlád z celé Evropy a jejich podněty vezmeme v úvahu. Momentálně jsme ve fázi rozboru těchto reakcí a připravujeme ekonomickou analýzu. Výsledky uvidíte v legislativním předpisu, který Evropská komise předloží na podzim tohoto roku.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.