Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Konference Žena a média představila výzkum Obraz žen ve zpravodajství českých médií

Konference Žena a média představila výzkum Obraz žen ve zpravodajství českých médií

26. listopad 2003  | Štěpánka Matúšková
PRAHA: V pondělí 24. listopadu 2003 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konala konference „Žena a média“, nad níž převzala záštitu poslankyně a předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová. V publiku bylo asi 100 lidí. Konferenci uspořádaly organizace Friedrich-Ebert Stiftung e.V., zastoupení v České republice a Gender Studies o.p.s. Cílem konference bylo otevření diskuse o genderové problematice v českých médiích. Zatím se daným tématem zabývali převážně genderové a mediální teoretičky a teoretici, na konferenci se podařilo do debaty vtáhnout i samotné novinářky, zástupkyně neziskových organizací, studentky a v neposlední řadě i političky.
PRAHA: V pondělí 24. listopadu 2003 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky konala konference „Žena a média“, nad níž převzala záštitu poslankyně a předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová. V publiku bylo asi 100 lidí.

Konferenci uspořádaly organizace Friedrich-Ebert Stiftung e.V., zastoupení v České republice a Gender Studies o.p.s.

Impulsem pro uspořádání konference byl projekt Gender Studies, o.p.s., podpořený Velvyslanectvím USA, který v minulém roce mapoval způsoby prezentace žen v českých médiích. Kromě odborných seminářů se podařilo ve spolupráci s výzkumnou agenturou InnoVatio a Českou televizí vytvořit rozsáhlou obsahovou analýzu českých médií. Výsledkem výzkumu je zjištění, že v médiích je stále mizivé zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. S tím také souvisí výběr zpracovávaných témat. Zobrazování žen často bývá velmi stereotypní a žena je prezentována především v tradičních kulisách, bez ohledu na její profesní zaměření. Tento způsob se dotýká také žen političek.

Cílem konference „Žena a média“ bylo otevření diskuse o genderové problematice v českých médiích. Zatím se daným tématem zabývali převážně genderové a mediální teoretičky a teoretici, na konferenci se podařilo do debaty vtáhnout i samotné novinářky, zástupkyně neziskových organizací, studentky a v neposlední řadě i političky.

Dopolední blok se věnoval vztahu českých médií k genderové problematice. Přítomné pozdravil v úvodním slově Heinz Albert Huthmacher, ředitel pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung.

Poté vystoupila Michaela Marksová-Tominová, ředitelka pro PR, Gender Studies o.p.s., s příspěvkem nazvaným Feminismus a česká média: vztah lásky a nenávisti. „Celá problematika se dá uchopit z několika hledisek: jak média prezentují obraz žen a obraz mužů, jak prezentují feministickou problematiku jako takovou, kdo má rozhodovací pozice v médiích a další samostatné téma je obraz žen a mužů v reklamě,“ řekla na úvod přednášející a dále hodnotila vývoj vztahu médií k genderové tématice především v posledních pěti letech. „Kolem poloviny 90. let byla média těmto tématům zcela uzavřena. Typický článek té doby byla esej Josefa Škvoreckého, který zavedl velice posměšný překlad pro sexuální obtěžování, a to pojem sexuální harašení. Pan Škvorecký napsal, že celá hrůza kolem sexuálního harašení, kdy se muž nemůže ženě podívat do očí, je velmi nebezpečná. Tento postoj předznamenal pohled českých médií na několik let. Pokud se v té době objevil rozhovor se mnou, můj portrét byl co nejmilitantnější a potvrzující teorii pana Škvoreckého, že zavádění ženských práv v České republice je nebezpečným impulsem ze Západu, že nenávidíme muže a tak dál.... V posledních dvou letech se situace dramaticky změnila. Objevila se řada mladých novinářek, na kterých je vidět, že se jich ženská tématika bytostně týká. Zatím však nejsou v rozhodovacích pozicích, ale ony tam jednoho dne dospějí a pak konečně uvidíme, co to znamená ženská témata v mainstreamových médiích!
Na závěr shrnula Michaela Marksová-Tominová, jak by si představovala ideální situaci:
„Já bych chtěla, aby se ženská témata běžně objevovala, aniž by byla označována za kontroverzní či exotická.“

Poslankyně Anna Čurdová se ujala slova, aby se s přítomnými podělila o své zkušenosti političky s médii. „Být nositelkou tématu rovné příležitosti v českém Parlamentu a české společnosti, která nemá ráda slovo feminismus, v české společnosti, kde si většina mužů a bohužel i žen myslí, že všechno je v pořádku, a to jak na pracovišti tak i v domácnosti, není vždy jednoduché... Nedávno se mě jedna redaktorka na tiskové konferenci ke statistické brožurce Ženy a muži v datech ptala: „Jak se dnes cítíte, když i odtud odcházejí redaktoři a redaktorky přesvědčeni, že jste militantní feministka. Nevím, co je na statistických datech feministického.“
Paní poslankyně pokračovala odhalením vztahu médií k dění ve Sněmovně. „Média jakoby nevnímala otázky rovného postavení žen a mužů. Uvedu to na příkladu. Když se projednávala novela zákona o domácím násilí, Sněmovna ho projednávala zhruba 30 minut. Poté se projednával zákon, který se týkal dopravy, o této normě jsme diskutovali dvě a půl hodiny. Samozřejmě, že výstupy o domácím násilí, které redaktoři pořizují před Poslaneckou sněmovnou, nebyly žádné, kdežto o dopravě se hovořilo velmi významně.“
Anna Čurdová zastupuje Středočeský kraj a proto se vyjádřila také k regionálním médiím: „Na tiskových konferencích v regionech řešíme silnice, obchvaty, nemocnice, které jsou v krajích velmi důležité, a na rovné příležitosti nikdy nedojde. Témata týkající se postavení žen nejsou podle novinářů na pořadu dne a není třeba je řešit.“

Program konference pokračoval prezentací výzkumu „Obraz žen ve zpravodajství českých médií“. Petr Chleboun z agentury InnoVatio, představil rozsáhlou obsahovou analýzu českých médií, která vznikla na základě zadání Gender Studies, o.p.s. ve spolupráci s Českou televizí. Tento materiál je k dispozici v centru Gender Studies, o.p.s. Analýza se týká všech čtyř televizních stanic a ČRo1 – Radiožurnálu. Výstup je rozdělen do tří základních částí: Obecná charakteristika prezentace žen v médiích, Prezentace žen v politické sféře a Prezentace žen v diskusních pořadech.
„Vidíme, že mediální obraz je nastaven tak, že posiluje představu žen v podřízených rolích. Podle společenského zařazení jsou mezi ženami na prvním místě modelky. Nejčastěji zastoupená věková skupina žen jsou ženy mezi 12 až 19 lety. Pokud soukromá média dávají ženám větší prostor, je to ženám v privátní sféře. V médiích veřejné služby je obraz žen příznivější ve smyslu vlivu a postavení,“ uvedl mimo jiné Petr Chleboun.

Statistická data ilustrovala diskuse s českými novinářkami Silvií Blechovou, Lidové noviny, Hanou Hikelovou, Český rozhlas a Magdalenou Frouzovou, TV NOVA, nad tématem ženy v roli novinářek i objektů médií. Šlo o jednu z mála příležitostí seznámit veřejnost s tím, jak samy novinářky reflektují svou situaci.

Na závěr ranního bloku přiblížil Jaroslav Šonka, Evropská akademie, Berlín; FSV UK Praha, rozdíly mezi českými a německými médii. „V souladu s pravdou není krása v německých moderních reklamách vázaná na jedno pohlaví. Tento vývoj lze doložit a je to dobře. Několik krasavců a krasavic zalidňuje reklamní plochy poměrně rovnoprávně. V tomto ohledu se od německých poměrů česká scéna dost liší. V české reklamě dochází stále ještě k instrumentalizaci zploštělého ženství. Ženské tělo jako jakési příslušenství mužské rozkoše se vyskytuje příliš často a v příliš jednoznačných kontextech, čímž se nechci stát puristou, který by odmítal nahotu či erotiku. Spíše mě zajímá reakce společnosti. Odklon od tohoto většinového směru totiž společnost nepřímá příliš ochotně,“ řekl Jaroslav Šonka.

Odpolední program byl zaměřen především na zkušenosti s genderovou problematikou v médiích očima dvou zahraničních novinářek. Majda Hrženjak, Slovinsko, uvedla, že v její zemi dochází k feminizaci médií. Přestože jsou ženy na pozicích šéfredaktorek či v redakčních radách, mediální obraz žen zůstává idealistický, konzumní a sexistický. „Změny můžeme dosáhnout pouze vzděláváním novinářů a novinářek.“

Gerta Eilmsteiner-Saxinger, Milena News, Rakousko, přinesla několik praktických rad, jak zlepšit situaci žen novinářek. Organizace Milena News vytváří mezinárodní síť novinářek. Dalším výstupem je databáze expertek, na které se mohou média obracet pro vyjádření. Třetím dobrým nápadem je vytváření neformální sítě mezi novinářkami, což jim dává příležitost k výměně informací a vzájemné pomoci.

Důležitou součástí programu konference byly diskuse, při jejichž moderaci se vystřídali nakladatelka Marie Chřibková s Michaelou Marksovou-Tominovou.

Konferenci uzavírala Prezentace doporučení směrem k médiím a politice Aleny Králíkové, ředitelky pro vzdělávání, Gender Studies o.p.s., kterou přikládáme k Tiskové zprávě:

Doporučení médiím, novinářům a novinářkám

Zpracovávat a připravovat příspěvky, texty a fotografie, tak aby překračovaly zažité stereotypy, tradiční představy a role – tj. příspěvky citující muže a ženy k různým tématům, tedy i těm, které nejsou s ženami nebo muži tradičně spojovány – např. ženy působící v resortu obrany k relevantním otázkám, muži působící v resortu zdravotnictví/školství.

Používat genderově vyvážený jazyk, klást politikům a političkám otázky bez ohledu na jejich předpokládané mužské a ženské role či pozice ve společnosti.

Aktivně přistupovat k vlastnímu genderovému vzdělání a citlivosti.

Aktivně se podílet na vytváření společenské diskuse a zapojovat média do této diskuse na téma postavení žen ve společnosti, na trhu práce, v rodině, v rozhodovacích procesech, v přístupu ke vzdělání, školením apod.

Kriticky hodnotit a medializovat horizontální a zejména vertikální hierarchizaci institucí a obecně trhu práce, včetně médií.

Nezneužívat ženské tělo v médiích (např. jako dekoraci k různým výrobkům).

Poskytovat vyvážené informace tak, aby cílovou skupinou byla obě pohlaví.


Doporučení veřejnosti, včetně politické reprezentace

Kriticky přistupovat k médiím, věnovat pozornost tématům, jazyku a tónu spojovanými s muži a ženami, používaným doprovodným fotografiím, záběrům apod.

Kriticky přistupovat k reklamě a stereotypům, které používá. Aktivně kritizovat diskriminační reklamy, reklamy zneužívající nahotu a ženské tělo a reklamy podtrhující tradiční stereotypy, či upevňující předsudky.

Sledovat autorství příspěvků a vlastní témata, jimž se novináři a novinářky věnují.

Kritizovat hierarchie uplatňované v mediálních institucích – aktivně k těmto hierarchiím přistupovat, dotazovat se na důvody takového rozdělení.

Prosazovat mediální výchovu ve školách.

Podporovat mediální výzkumy – vliv médií, sledovanost jednotlivých pořadů a článků muži a ženami, resp. rozdílnými věkovými skupinami, genderovou analýzu textů, autorství, cílové skupiny, zastoupení osob podle pohlaví na rozhodovacích pozicích v médiích.


Pro získání materiálu Obraz žen ve zpravodajství českých médií se obracejte na:

Gender Studies, o.p.s., Gorazdova 20, 120 00 Praha 2
Tel: 22491 5666
Fax: 22491 5666
Email: gender@ecn.cz
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.