Mezipatra Queer Film Festival

8.11.2018  

19. ročník filmového festivalu s queer tematikou Mezipatra proběhne 8.-15. listopadu v Praze a 16.-23. listopadu v Brně.

Více

Biologicky předurčené k chudobě?

19.11.2018  Praha  | 

Veřejná diskuze: Politické řešení ženské chudoby. Diskutující: Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí; Olga Richterová, místopředsedkyně České pirátské strany a místopředsedkyně Výboru pro sociální záležitosti; Cornelia Möhring, poslankyně Spolkového sněmu za LEVICI (Die LINKE), místopředsedkyně frakce, mluvčí pro ženské otázky. Moderace: Magdalena Trusinová, novinářka.

Více

Co potřebují ženy, aby začaly podnikat?

19.11.2018  

Zvažujete, že se pustíte do podnikání, ale nevíte, jak na to? Chybí vám informace, potřebujete sdílet zkušenosti nebo se poradit? Přijďte si pro informace i povzbuzení na druhou akci z cyklu Women in bussines, který pořádá Skautský institut ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v Praze.  Setkáním nás provede Lenka Papadakisová, mentorka podnikání, koučka lídrů, facilitátorka poradních kruhů, podnikatelka a cestovatelka, která věří v moudré podnikání dělané hlavou a srdcem.

Více
feminismus.czČlánky › Kdy začnou zaměstnavatelé investovat do osob 50+?

Kdy začnou zaměstnavatelé investovat do osob 50+?

Kdy začnou zaměstnavatelé investovat  do osob 50+?
Se Štefanem Duháněm, ředitelem odboru podpory trhu práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jsme hovořili o zaměstnávání starších osob, o jejich obtížné pozici na trhu práce, o bariérách v hlavách zaměstnavatelů při jejich zaměstnávání, a o nízké motivaci i nabídce vzdělávání pro tuto věkovou skupinu. Ale také o tom, že se díky demografickému vývoji situace starších nejspíše změní, protože porodnost klesá a populace stárne, zvyšuje se věk odchodu do důchodu a za chvíli začnou nevyhnutelně stárnout i osoby na trhu práce, zaměstnanci i zaměstnavatelé, a podmínky se jim budou muset přizpůsobovat.
Se Štefanem Duháněm, ředitelem odboru podpory trhu práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí, jsme hovořili o zaměstnávání starších osob, o jejich obtížné pozici na trhu práce, o bariérách v hlavách zaměstnavatelů při jejich zaměstnávání, a o nízké motivaci i nabídce vzdělávání pro tuto věkovou skupinu. Ale také o tom, že se díky demografickému vývoji situace starších nejspíše změní, protože porodnost klesá a populace stárne, zvyšuje se věk odchodu do důchodu a za chvíli začnou nevyhnutelně stárnout i osoby na trhu práce, zaměstnanci i zaměstnavatelé, a podmínky se jim budou muset přizpůsobovat.

S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu začíná být velmi palčivá otázka zaměstnávání osob 50+, které patří ke skupinám ohroženým na trhu práce. Jak MPSV k problematice přistupuje, je v této oblasti aktivní?

O uvědomění si vážnosti situace uplatnění starších osob na trhu práce svědčí skutečnost, že vláda ČR stanovila ve svém programu jako jeden z národních dílčích cílů v oblasti zaměstnanosti do roku 2020 zvýšení míry zaměstnanosti pracovníků ve věku 55 - 64 let na 55 %. Toto se stalo na základě přijetí cíle strategie EVROPA 2020.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) realizuje prostřednictvím Úřadu práce ČR (ÚP ČR) aktivní politiku zaměstnanosti v rámci přidělených finančních a personálních zdrojů. Kromě poradenských činností zabezpečuje uchazečům a zájemcům o zaměstnání rekvalifikace pro zvýšení jejich kompetencí a uplatnění se na trhu práce. V současné době hospodářské krize není ze strany zaměstnavatelů vytvářen dostatek pracovních míst a pracovníci ÚP ČR nemají kam uchazeče umisťovat. Předpokladem pro snížení počtu uchazečů o zaměstnání je tedy ekonomický růst, to je základ pro vytváření nových pracovních míst v hospodářství, ale bez chybějících prorůstových opatření vlády, stimulů pro zaměstnavatele, nemůže MPSV zaměstnanost na trhu práce zásadně ovlivnit. K 31. 1.2013 evidoval ÚP ČR na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích téměř 600 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho téměř čtvrtinu uchazečů starších 50 let, a evidoval necelých 34 tisíc volných pracovních míst, na jedno volné pracovní místo tedy připadalo v průměru 17,3 uchazeče.

Lze očekávat, že bude mít reforma, respektive posouvání věku odchodu do důchodu, v souvislosti se zaměstnaností a udržením se na trhu práce horší dopad na ženy, případně obecně, že ještě zhorší pozici osob 50+ na trhu práce? Plánujete v této oblasti nějaké aktivity?

Důchodová reforma je realizována z důvodu demografického vývoje, tedy stárnutí populace a neudržitelnosti průběžného financování systému. Dopady budou stejné jak na ženy, tak i muže, avšak paradoxně může prodloužení hranice odchodu do starobního důchodu změnit pozici kategorie 50+ na trhu práce, neboť se z hlediska věkové struktury pracovní síly stanou „mladšími“ a zaměstnavatelé budou do těchto lidských zdrojů investovat a budou lépe vnímat pozitiva spojená s jejich zaměstnáváním (pracovní a životní zkušenosti).

Co si myslíte, že je hlavní důvod horší pozice osob 50+ na trhu práce – jejich nedostatečná motivace, únava, nedostatečná schopnost přizpůsobit se měnícím se technologiím a způsobům práce?

Faktorů je celá řada, za jednu z hlavních příčin lze označit nižší flexibilitu, ochotu učit se nové znalosti a dovednosti, neboť v mnoha případech kvalifikace starších osob neodpovídá potřebám trhu práce, a to zejména v oblasti jazykových a počítačových dovedností. Tento hendikep je dále umocňován neochotou zaměstnavatelů investovat do dalšího vzdělávání starších pracovníků. Pozitiva a negativa lze shrnout do několika oblastí. Mezi pozitiva patří dlouholeté pracovní a životní zkušenosti, vyšší zodpovědnost a loajalita, uvážlivější a vyrovnanější rozhodování, spolehlivost, menší fluktuace a větší časová flexibilita. Jako negativum se jeví nižší úroveň dosaženého vzdělání, neochota dále se vzdělávat, chybějící dovednosti v používání nových technologií, nedostatečné jazykové a počítačové znalosti, nižší fyzická výkonnost, častější zdravotní problémy, možná zatíženost stereotypy.V případě manuálních, fyzicky náročných profesí, významně klesá schopnost jejich výkonu v důsledku celkové fyzické únavy.

Není důvodem i neochota zaměstnavatelů tyto skupiny zaměstnávat, nedostatečné manažerské know-how při práci s osobami 50+?

Neochota zaměstnávat věkově starší osoby je zřejmá ze statistických dat, jak bylo uvedeno výše, většina zaměstnavatelů v dnešním konkurenčním boji požaduje plně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a nechce ztrácet čas zvyšováním kvalifikace pracovníků, jak starších, tak i mladých bez praxe. I Svaz průmyslu a dopravy si uvědomuje problematiku starších osob a realizoval pro personalisty firem na toto téma přednášky a vydal publikaci Starší pracovníci – příležitost pro podniky. Časem se díky přirozenému vývoji a vlivu západních i skandinávských trendů, bude muset učinit kompromis mezi zaměstnavateli a staršími pracovníky, kdy zaměstnavatelé budou muset vyjít těmto pracovníkům vstříc nad rámec zákoníku práce a přizpůsobit jim pracovní dobu, pracovní prostředí i výkon práce.

Myslíte, že na horší pozici má vliv i stereotypní postoj celé společnosti ke stárnoucím osobám? Osoby 50+ se nemohou často věnovat naplno práci, protože musí pečovat o potřebné členy rodiny, hraje i toto nějakou roli?

Ano, z výše uvedených faktorů vyplývá, že zaměstnavatelé dávají přednost při najímání mladším zaměstnancům z důvodu jejich menších životních závazků a tím větší flexibility, např. ochoty práce přesčas, ochoty účastnit se teambuildingových akcí, pracovních cest i do zahraničí. Upřednostňuje je i kvůli předpokládaným lepším jazykovým a počítačovým dovednostem. Z tohoto důvodu je skupina starších uchazečů o zaměstnání zařazována do rekvalifikačních kurzů k získání těchto dovedností. Na podporu harmonizace rodiny a práce jsou realizovány také různé projekty v rámci Operačního programu z Evropského sociálního fondu, opatření 3.4.– Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce.

Jaká bude role Úřadů práce v oblasti zaměstnávání osob 50+, plánuje se proaktivnější přístup Úřadů práce k této problematice?

V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je skupině uchazečů o zaměstnání ve věku 50+ při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená pozornost. Z toho vyplývá role ÚP ČR, tzn., že jsou přednostně umisťováni prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce, kde je poskytována mzdová dotace zaměstnavatelům na přijaté uchazeče nebo zájemce o zaměstnání nad 50 let. Dalšími opatřeními jsou realizované projekty z ESF, které můžete nalézt na www.esfcr.cz ve 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti.

Existují nějaké výzkumy v ČR, které se zabývají tím, proč nastupují osoby 50+ do předčasných důchodů, případně jaké volí strategie při nástupu do důchodu a z jakého důvodu?

MPSV disponuje výzkumnými studiemi, které zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, např. „Podpora osob 50+ na trhu práce v praxi vybraných zemí EU“ (2012), a také již dříve si MPSV nechalo zpracovat studii „Podpora zaměstnávání starších osob“. Disponujeme i publikací Age Management – Komparativní analýza podmínek a přístupů využívaných v ČR a ve Finsku (2011).

Závěry těchto studií MPSV využívá, ale samozřejmě nelze využít nebo přímo aplikovat vše, neboť se jedná o mezinárodní srovnání. Přístup v jiných zemích se liší díky rozdílnému historickému i kulturnímu vývoji společnosti.

Příkladem může být v ČR specifický přístup k rodinnému životu. Při nástupu do předčasných důchodů hraje v českých podmínkách významnou roli rozdílný přístup mužů a žen. Předčasné důchody využívají spíše ženy, které si volí novou sociální roli v životě, rodinnou úlohu - hlídání vnoučat. Dalším významným faktorem je určitá letargie, úbytek motivace při dlouhodobém hledání nového místa a rozhodování mezi učením se nových věcí a klidem předčasného důchodu. MPSV samozřejmě s touto rizikovou skupinou aktivně pracuje a snaží se ji udržet na trhu práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jak bylo zmíněno výše.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.