Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Noc myšlenek – Být či nebýt dnes feminist(k)ou?

31.1.2019  Praha  | 

Co to znamená, když o sobě dnes někdo řekne, že je feminist(k)a? Jakou roli v renesanci feminismu sehrávají sociální sítě? Představuje třeba #MeToo virální fenomén nebo se jedná o společensko-feministické hnutí 21. století? Přijďte na naši akci NOC MYŠLENEK Tváří v tvář přítomnosti: Být či nebýt dnes feminist(k)ou? Se známými osobnostmi jakými jsou Kamil Fila, Pavel Houdek, Abnousse Shalmani se zaměříme na téma feminismu v současnosti prostřednictvím debat a projekce filmu „Kluci a Guillaume, ke stolu!“ 31. ledna u nás ve Francouzském institutu od 17.30 do půlnoci a v CEFRES od 14 do 16 h! Vstup zdarma.

Více

Uvedení tématu sexuálního násilí do českého výzkumu dějin druhé světové války a jejích následků – Workshop

1.2.2019  Praha  | 

Ačkoliv se v uplynulých čtyřiceti letech intenzivně rozvíjel historický výzkum sexuálního násilí, v českém prostředí toto téma stále představuje pověstné bílé místo. A to chceme změnit. V souladu s tezí Susan Brownmiller v níž je znásilnění výrazem moci, nikoli chtíče, nabízí náš workshop uvedení do tohoto tématu. Usilujeme zejména o propojení badatelů, kteří se daným tématem zabývají nebo by o něm chtěli v budoucnu psát. Jednodenní workshop, s účastí Reginy Mühlhäuser a Anny Hájkové, propojí ve třech blocích úvodní metodologickou přednášku s představením případových studií a reflektovanou prací s prameny.

Více
feminismus.czČlánky › Kdy uvidíme Klause bez kalhot?

Kdy uvidíme Klause bez kalhot?

23. srpen 2001  | Michaela Marksová-Tominová
Očekávám proto v brzké době dvoustranu plnou fotografií nahého, pěkně vyvinutého politika, se zasvěceným komentářem o velikosti jeho mužství. Co takhle Václav Klaus nebo třeba Ivan Langer?

Fotografie Petry Buzkové zveřejněné v deníku Super a k nim připojené komentáře tou nejvulgárnější formou beze zbytku naplňují, co se píše ve feministických příručkách o zkušenostech žen v politice. Úspěšné a zároveň pohledné političky čelí na celém světě stejným podrazům: pokud neexistuje žádná standardně používaná skutečnost, jež by je zdiskreditovala, jsou vždy po ruce jiné možnosti: jejich vzhled a mateřství. Tedy věci, které se proti mužům nevytahují. Petra Buzková je stálicí na českém politickém nebi už řadu let, což zřejmě mnoha lidem vadí. Jenže není možné ji nachytat ani na hloupý výrok, ani na zapojení v pochybných podnikatelských aktivitách. A tak už v kauze Olovo využil autor veden neomylným instinktem oblast, kde je každá žena jednoznačně nejzranitelnější: nařčení z prostituce a zanedbávání a týrání svého dítěte. U mužů takový způsob diskreditace nepřichází v úvahu. Ti, kteří střídají milenky jako na běžícím pásu bez ohledu na manželský stav, nejsou mezi politickou elitou žádnou vzácností - a společnost jim to klidně toleruje. A že by bulvární či opoziční tisk zkoumal, kolik času věnují své rodině? Ani náhodou - oni jsou přece důležití a velmi zaměstnaní politici a na péči o své potomky mají doma manželky. Nerovné posuzování veřejně činných mužů a žen se táhne českými médii jako červená nit. Objevilo se třeba v televizní reportáži o členkách ženské stínové vlády, které nebyly dotazovány na názory o činnosti příslušných nestínových ministrů, ale na vaření a uklízení. Podobným příkladem byl článek z doby těsně po posledních volbách. Jeho nadpis zněl Petra Buzková ztratila korunu parlamentní královny krásy a text obsahoval rozbor vzhledu několika mladých poslankyň včetně komentářů jejich parlamentních kolegů, který z nich dává přednost blondýnkám a který brunetám. Jakoby neměly vlastní mozek, ale plnily ve Sněmovně jen funkci jakýchsi dekorativních doplňků. Nepamatuji si podobný článek či reportáž podrobně hodnotící, kteří poslanci disponují pleší a velkým břichem a kteří by naopak díky vypracovanému tělu mohli aspirovat na titul Missák Sněmovny. Naděje ovšem umírá poslední. Věřím, že skvělý deník Super se příště vytáhne a dokáže, že muže i ženy soudí rovným dílem. Očekávám proto v brzké době dvoustranu plnou fotografií nahého, pěkně vyvinutého politika, se zasvěceným komentářem o velikosti jeho mužství. Co takhle Václav Klaus nebo třeba Ivan Langer? Vsadím se, že by jim to moc slušelo!

vyšlo v Právu 23.8.2001
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.