Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Noc myšlenek – Být či nebýt dnes feminist(k)ou?

31.1.2019  Praha  | 

Co to znamená, když o sobě dnes někdo řekne, že je feminist(k)a? Jakou roli v renesanci feminismu sehrávají sociální sítě? Představuje třeba #MeToo virální fenomén nebo se jedná o společensko-feministické hnutí 21. století? Přijďte na naši akci NOC MYŠLENEK Tváří v tvář přítomnosti: Být či nebýt dnes feminist(k)ou? Se známými osobnostmi jakými jsou Kamil Fila, Pavel Houdek, Abnousse Shalmani se zaměříme na téma feminismu v současnosti prostřednictvím debat a projekce filmu „Kluci a Guillaume, ke stolu!“ 31. ledna u nás ve Francouzském institutu od 17.30 do půlnoci a v CEFRES od 14 do 16 h! Vstup zdarma.

Více

Uvedení tématu sexuálního násilí do českého výzkumu dějin druhé světové války a jejích následků – Workshop

1.2.2019  Praha  | 

Ačkoliv se v uplynulých čtyřiceti letech intenzivně rozvíjel historický výzkum sexuálního násilí, v českém prostředí toto téma stále představuje pověstné bílé místo. A to chceme změnit. V souladu s tezí Susan Brownmiller v níž je znásilnění výrazem moci, nikoli chtíče, nabízí náš workshop uvedení do tohoto tématu. Usilujeme zejména o propojení badatelů, kteří se daným tématem zabývají nebo by o něm chtěli v budoucnu psát. Jednodenní workshop, s účastí Reginy Mühlhäuser a Anny Hájkové, propojí ve třech blocích úvodní metodologickou přednášku s představením případových studií a reflektovanou prací s prameny.

Více
feminismus.czČlánky › Jesle a jejich nejistá budoucnost

Jesle a jejich nejistá budoucnost

2. květen 2012  | Anna Kotková, Gender Studies, o.p.s.  |  Rovné příležitosti do firem
Jesle a jejich nejistá budoucnost
Gender Studies, o.p.s. uspořádala kulatý stůl na téma jesle a jejich role v současné společnosti (v rámci projektu Rodinná politika II podpořeného nadací Open Society Fund). Dle nového zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost na začátku dubna, nebudou již jesle nadále definovány jako zdravotnická zařízení. Přestávají spadat pod Ministerstvo zdravotnictví a od dubna 2013 budou fungovat pouze na bázi vázané živnosti. V nastalé situaci vzniká mnoho nejasností, jak a zda budou vůbec moci být provozovány. U kulatého stolu o problematice diskutovali zástupci politických stran, ředitelé a ředitelky jeslí, zástupci měst a obcí a akademické obce.

Gender Studies, o.p.s. uspořádala kulatý stůl na téma jesle a jejich role v současné společnosti (v rámci projektu Rodinná politika II podpořeného nadací Open Society Fund). Dle nového zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost na začátku dubna, nebudou již jesle nadále definovány jako zdravotnická zařízení. Přestávají spadat pod Ministerstvo zdravotnictví a od dubna 2013 budou fungovat pouze na bázi vázané živnosti. V nastalé situaci vzniká mnoho nejasností, jak a zda budou vůbec moci být provozovány. U kulatého stolu o problematice diskutovali zástupci a zástupkyně politických stran, ředitelé a ředitelky jeslí, zástupci a zástupkyně měst a obcí a akademické obce.

Diskuse definovala problémy, které z těchto změn vyplývají. Jedním z největších rizik spojených s vyřazením jeslí ze systému zdravotnictví bez náhrady je hrozba, že se jesle po převodu pod režim živnostenského zákona budou muset stát plátci DPH, což bude mít další negativní dopady na zřizovatele a rodiče.

Silným tématem v diskusi bylo také to, zda by se jesle měly integrovat do školského vzdělávacího systému, zda je to realizovatelné a co by to obnášelo. Podle názorů některých účastníků a účastnic diskuze mají jesle sociální i vzdělávací funkci, lze je včlenit i do školského zákona, pokud bude adekvátně novelizován.

Jesle v současné situaci, kdy poptávka po zařízeních péče o děti převyšuje nabídku, tvoří nepostradatelný prvek v systému péče. S novou úpravou rodičovské a mateřské dovolené, kterou lze čerpat flexibilněji (co se týká doby i částky) a s možností pobírat rodičovský příspěvek, i za situace, kdy rodiče umístí dvouleté dítě do zařízení péče, lze očekávat dokonce ještě větší nápor na možnost umístění dětí do jeslí.

Důležitým krokem ke zlepšení problematické situace se zařízeními péče o děti je i schválení zákona o dětské skupině a chůvě, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci tohoto zákona by bylo možné jednodušeji a pružněji zřizovat místa péče o předškolní děti.

Jesle jsou stále částí společnosti vnímány negativně. Tuto vžitou představu o jeslích a také názor, že by měly zůstávat matky s dětmi do tří let doma, vyvrací ovšem mj. výsledky z dlouhodobých výzkumů Sociologického ústavu AV ČR. Také zahraniční studie se shodují v tom, že rozhodující pro dobrý rozvoj dítěte navštěvujícího jesle je kvalita zařízení, sociální zázemí a psychická pohoda matky. V případě horšího socioekonomického zázemí rodiny či psychické nevyrovnanosti matky (např. deprese) je pro dítě prospěšnější pobyt v zařízení denní péče nežli doma s matkou. U ostatních dětí nejsou rozdíly nijak průkazné. Některé studie také poukazují na prospěšnost raného pobytu v jeslích (či časného navštěvování mateřské školy) pro další školní prospěch dítěte.

Věkové hranice, od kdy je považováno dítě za zralé pro pobyt v kolektivu, jsou kulturně dané a v různých zemích Evropy různě vymezené. V některých zemích jsou děti mladší tří let vnímány jako zralé pro pobyt v kolektivu, ale doba pobytu v něm by neměla přesahovat tři dny v týdnu. V Německu je například pobyt v zařízeních péče o děti omezen počtem hodin, které v nich děti mohou denně strávit.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.