Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

21.10.2018  

Diskuze na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství? Jak vyřešit rozpor uměleckého společenského života a rodičovství zejména v pečující roli? Jaký vliv mají na umělce a umělkyně ekonomické souvislosti, v nichž jejich tvorba vzniká?

Více

Pohlaví a gender. 8. lacanovský workshop v Praze

21.10.2018  Praha  | 

Příspěvky přednesou Deborah Gutermann-Jacquet, Magdalena Kohout-Diaz, Josef Fulka. Workshop pořádá Oddělení současné kontinentální filosofie FLÚ AV ČR a Nouvelle École Lacanienne.

Více
feminismus.czČlánky › Jedna z mnoha (žen v šátku)

Jedna z mnoha (žen v šátku)

27. červen 2013  |  Gender Studies, o.p.s.
Jedna z mnoha (žen v šátku)
Paní Nadia je vyučená masérka, věřící muslimka. Specializovala se na sportovní masáž, měla peníze, mohla si mnohé dopřát a žila po delší dobu „západním způsobem života“. Po nějaké době, se však rozhodla začít nosit šátek, vnímala tak svoji víru autentičtěji. Nicméně mnohé kamarádky, s nimiž do té doby měla výborné vztahy, s ní přestaly udržovat kontakt.

První díl ze série článků z "Novin bez předsudků" na téma gender a multikulturalismus, s podtématem muslimky v ČR a ve světě. Celé noviny zdarma k odběru v Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2 nebo v PDF zde.

Paní Nadia (47 let, jméno změněno) pochází z hlavního města Maroka, z Rabatu, kde žila v početné rodině (má devět sourozenců), je vyučená masérka. Specializovala se na sportovní masáž, měla peníze, mohla si mnohé dopřát a žila po delší dobu „západním způsobem života“. Ten se projevoval především způsobem oblékání. Nadia nenosila šátek, chodila v minisukni, ale jiné povinnosti muslimky, jako modlitby a půst dodržovala. Po nějaké době se to změnilo, bez jakéhokoli donucování se sama rozhodla šátek nosit, protože tak vnímala svoji víru autentičtěji. Nicméně když začala nosit šátek, mnohé kamarádky, s nimiž do té doby měla výborné vztahy, s ní přestaly udržovat kontakt.

V Čechách už deset let
Do ČR se přistěhovala v roce 2003, protože chtěla změnu. Zároveň doprovázela sestřenici, která se po návratu z Londýna rozhodla, že v Maroku už žít nemůže. Paní Nadia k nám přijela na turistické vízum a první dobu žila z úspor, myslela si, že tu nezůstane. Když slyšela poprvé češtinu, zdálo se jí nemožné se česky naučit, nyní mluví plynně. Brzy se seznámila se svým budoucím manželem, Čechem, který pár let před jejich setkáním konvertoval k islámu. Dnes mají pětiletého syna. Mezi dětmi je vnímán spíš jako Čech, i když si uvědomuje, že má maminku Arabku, která s ním doma mluví arabsky a každý víkend navštěvuje v Praze školku v rámci mešity. Jeho arabština je zatím omezená, Nadia doufá, že se časem zlepší. I proto s ním jezdí každý rok do Maroka. O zajištění rodiny se stará manžel, ale nijak jí nebrání, kdyby se rozhodla jít pracovat.

Nosit šátek: ano či ne?
Po příjezdu do ČR si šátek sundala, jednak ze strachu, jednak protože si byla vědomá předsudků vůči muslimům, zejména označování všech muslimů za teroristy. Navíc uvažovala, že s šátkem práci nikdy nedostane. Před deseti lety bylo vzácné vidět ženu se šátkem i v Praze, natož v jiných městech. Manžel si však přál, aby šátek nosila a protože to bylo i její přání, tak jej znovu začala nosit. Jenže s tím nesouhlasila manželova rodina, tchyně se dokonce pokoušela jí šátek z hlavy sundat. Časem si na to rodina manžela zvykla. Sestřenice, která si rovněž vzala českého konvertita, si šátek nasadila také, ale proti vůli svého manžela. Nadia si myslí, že nošení šátku by mělo být soukromým rozhodnutím ženy, je si však vědoma zákonů, které tuto svobodu nerespektují. Zákazem nebo omezováním nošení šátků v Evropě pouze přibude muslimek, které si ho budou nasazovat z protestu. Zároveň ale upozorňuje, že žena může být muslimkou i bez šátku, stejně tak jako žena zcela zahalená dobrou muslimkou být nemusí.

Jaká je u nás tolerance vůči muslimům?
Dnes by už ráda pracovala, ale diplom masérky jí nebyl uznán, musela by znovu absolvovat zdejší školu. Baví ji šít, ale obává se nízké poptávky v malém městě, kde momentálně s rodinou žije. Uvažuje rovněž, že by pracovala jako prodavačka. Komunikovat s cizími muži by jí při této práci nevadilo, spíš by jí vadilo, kdyby měla pracovat s jedním mužem ve stejné kanceláři. Stejného názoru je i její manžel. Na závěr paní Nadia říká, že podle jejího názoru se hladina tolerance či netolerance vůči muslimům v ČR nijak nemění, zůstává stejná. Nicméně se všimla, že do mešity chodí čím dál tím méně lidí, ale neumí si to vysvětlit.

První díl ze série článků z "Novin bez předsudků" na téma gender a multikulturalismus, s podtématem muslimky v ČR a ve světě. Vydala Gender Studies, o.p.s. 19. června 2013 u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů. Celé noviny zdarma k odběru v Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2 nebo v PDF zde. 

Ilustrační foto: Samphotostock.cz.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.