Je rozpočtování genderově neutrální?
Požadavek genderového rozpočování vychází z předpokladu, že neexistuje průměrný genderově neutrální občan, naopak postavení žen a mužů je i přes neustálé změny velmi rozdílné, což dokazují i mnohé výzkumy (Český statistický úřad , Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Centrum pro výzkum veřejného mínění). Je tedy na místě očekávat, že rozdělování veřejných financí může mít odlišné dopady z hlediska genderu. Odpůrci politik aktivního prosazování rovných příležitostí jistě namítnou, že současná příprava rozpočtů je genderově neutrální a že naopak zavedení genderového rozpočtování vnese do praxe dělení lidí podle pohlaví. Lze však namítnout, že spíše než genderově neutrální, současné rozpočtování je genderově slepé, a tedy nezhodnocuje i zcela zjevné přetrvávající rozdíly v postavení žen a mužů, a často skrytě podporuje jejich udržování.
Proces genderového rozpočtováníVýchozím bodem pro genderové rozpočtování jsou genderové statistiky, které umožní sledovat a ovlivňovat kvantitativní ukazatele. Při doplňující kvalitativní analýze je vhodné brát v úvahu společenskoekonomické faktory, další osy diskriminace (rasa, věk, náboženství, zdravotní postižení, sexuální orientace), ale i genderově ovlivněné normy a očekávání a genderové vztahy. Zajímavé výsledky přínáší například genderové zhodnocení doby trávené v placeném a neplaceném zaměstnání. Dalšími kroky v rámci zavádění gender mainstreamingu jsou důsledná implementace genderového hlediska do procesů rozhodování a podpora zastoupení žen v rozhodovacích funkcích.
Zhodnocení rozdělování veřejných prostředků podle genderu má podle očekávání vést k rovnoprávnějšímu přístupu ke zdrojům a cílenějším a uživatelsky přívětivějším službám. Kromě podpory rovných příležitostí má genderové rozpočtování i daší politické cíle jako je zvýšení efektivity poskytování služeb, vyšší přehlednost politického rozhodování a podpora zákaznicky orientovaných státních výdajů.
Pro realizaci genderového rozpočtování je velmi důležitá široká spolupráce s odborníky a odbornicemi z různých oblastí (ekonomika, statistika, sociální vědy), ale i mezi státní správou, místní samosprávou a nevládními organizacemi. Přestože občanské iniciativy hrají důležitou roli zejména v otázce osvěty, pro prosazení je nezbytná jednoznačná podpora na nejvyšší politické úrovni. Základními principy uplatňování genderového rozpočtování mají být transparentnost a spoluúčast více partnerů, vlády se také mohou rozhodnout pro zvýšení přímé demokracie.
Genderové rozpočtování v praxi neznamená oddělení rozpočtů pro ženy, ani pouze programy a opatření na podporu žen, ale důslednou analýzu stávajících souhrnných rozpočtů. Jedná se o zhodnocení rozdílného významu pro muže a ženy a zjištění týkajících se rozdělování zdrojů, zejména peněz, služeb a času.
Použití v praxiZajímavý příklad genderově citlivého rozpočtového plánování uvádí publikace Příručka na cestu k rovnosti žen a mužů, kterou v rámci twinningového projektu se Švédskem vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Švédské autorky Asklof, Hedman, Strandberg a Wenander popisují ukázky úspěšně uplatněného genderového rozpočtování, z nichž vybíráme pro ilustraci příklad územního plánování ve měste Goteborg: Při výstavě residenční čtvrti s rodinnými domky a řadovými domy se Úřad pro plánování městské výstavby rozhodl v plné šíři zahrnout principy gender mainstreamingu. V první fázi bylo zjišťováno zastoupení těch, kdo rozhodují. Celkem 28% plánovačů jsou ženy, dále tvoří 43% vedoucích a jsou téměř výlučně zastoupeny v oblasti kartografie. Oproti tomu dopravní inženýři jsou výhradně muži.
Dále byla pozornost zaměřena na zastoupení mezi budoucími obyvateli čtvrti. Předpokládá se že, počet žen a mužů bude v podstatě shodný, zároveň však lze očekávat, že ženy budou v čtvrtí trávit více času, například častěji pečují o děti (ať už z pozice rodiče nebo placené síly), spíše ženy se starají o starší občany. Spolu s autorkami publikace tedy můžeme konstatovat, že ženy používají, co muži plánují.
Pozornost byla dále zaměřena na oblast zdrojů: Je zjevné, že muži využívají osobní automobily ve vyšší míře než ženy, otázka tedy zněla Jak jsou zdroje rozděleny mezi investicemi do silnic a chodníků a cyklistických stezek? Bylo zjištěno, že částka investovaná na výstavbu silnic činí zhruba třetinu celkového rozpočtu. Následovaly otázky týkající se uživatelské spokojenosti. Panuje pravidlo, že dostupnost pro řidiče by neměla být omezena. Konstrukce silnic je obvykle garantována množstvím předpisů a norem. Jak je tomu v případě chodců a cyklistů? Neexistují příručky, které by stanovovaly například to, zda mají u křižovatek s vozovkami být instalovány zpomalovací pásy. Do budoucna je tedy vhodné proměnit koncepce plánování výstavby bytových čtvrtí, tak aby zohledňovaly zájmy všech obyvatel stejnou měrou a vytvořili prostředí příjemné pro život všem.
Výše uvedený příklad je jistě inspirativní z mnoha hledisek. Zjistilo se v něm, že částa investovaná do cyklistických stezek a chodníků je zhruba dvounásobná oproti investici do vozovek pro automobily. Jaká by byla situace v českých městech a obcích?Genderově citlivé rozpočtování je požadavkem, který byl vznesen již v roce 1995 v rámci Beijinské akční platformy, jež shrnuje východiska z čtvrté konference OSN o ženách. Genderová rovnost je zakotvena i v dalších mezinárodních úmluvách, jako je například Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979 a je i součástí Amsterodamské smlouvy z roku 1997.
Genderové rozpočtování - jedná se o uplatnění gender mainstreamingu v rozpočtovém procesu, na všech stupních rozpočtování tedy dochází k zohledňování dopadů podle genderu a cílem je přijmout taková opatření, která posílí rovnost šancí mužů a žen;
Gender mainstreaming - důsledné zavádění genderových hledisek do rozhodování a plánování na všech úrovních, monitoring a evaluace zavádění opatření podporujících rovné příležitosti žen a mužů;