Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Jak se diskutovalo o feminismu v pořadu ČT Nahraně

Jak se diskutovalo o feminismu v pořadu ČT Nahraně

2. březen 2001
17.5.1999 ČT1
[debata k pořadu Nahraně vysílaného na ČT 1 17.5.1999 proběhla na mailing listu "gender-diskuse"]

Petra Hanáková

Nelze pochybovat o tom, že vyznění pořadu Nahraně bylo přinejmenším rozpačité. Pan Vodrážka, který evidentně zná feministický teoretický diskurz, byl skutečně nesprávným mužem na nesprávném místě - neřekl sice nic nepravdivého, ale také nic srozumitelného pro (předpokládejme, že nepoučené) publikum.

Paní Tominová byla sestřihem "donucena" k mlčení až téměř do poloviny pořadu, a tak vlastně diskuze začala bez vymezení pojmů a základní otázek feministického hnutí. (Právě toto vymezení je podle mého názoru v naší zemi stále nutností - jinak diskuse sklouznou do bodu, kdy se ženy od feminismu distancují a muži se ptají, zda mají začít rodit děti, nebo proč je feministky chtějí kastrovat, nebo tvrdí, ze feministky jsou frustrované mužatky, atd.)

Sára Saudková propagovala heslo "hlavně chci být krásná a potěšit pány" a Saudek, jemuž k popularitě pomohly sexistické fotografie a výroky, absurdně propagoval pověru, že žena hýbe světem. Nevím, koho napadlo je pozvat, ale byl to hodně zvláštní nápad... Hosté z řad mladých lidí se pak pro mne dělí do dvou skupin - první z nich tvořili převážně chlapci, kteří neměli ani potuchy o tom, co vlastně feminismus představuje a měli potřebu se proti němu bránit.

Druhá mi však připadá přinejmenším povzbudivá - dívky, ale i chlapci, kteří působili dojmem, že chápou, čím se feminismus zabývá (zmiňovali např. sexuální objektivizaci ženy v médiích) a navíc i aktivně vyhledávají další informace z dané oblasti. Právě tato skupinka, bohužel zatlačená do pozadí řvouny ze skupiny první, pro mě znamená naději, že se i v naší antifeministicky naladěné společnosti něco mění.


Marie Haisová

Debata je dobrá i s tou televizní jsem byla spokojená, i kdyz samozrejme, ze vse nebylo receno. Nejvíc se me dotklo tvrzení pana Soudka, ze zeny stejne vladnou svetu. To bych se chtela optat, zda o bordelu v ulicích, hypermarketech, ctyrproudych dalnicích, Mcdonaldech v historických castech mesta, zastavování detských hrist a parku autolakovnami (Na Plzence), rezidence reditele Procter and Gambel v prírodní reservaci Dívcí Hrady v Praze 5, o likvidaci Waldesovy galerie a vily v Americké ulici - o tom rozhodly zeny? Které? Ceskou krajinu ponicily bilboardy také zeny? Kdo rozhoduje tak necitlive k prostredí jen s ohledem na prachy? My, zeny? Jak to, ze jsme potom tak chudé a ze nam patrí jen 4,5 % svetového majetku a 95,5 % vlastní podle nej ta ovládaná druhá polovina lidstva zvaná muzi?


Diana Benšová - Jak se nám věnují média aneb feminismus na ČT 1

Tak se nám "poštěstilo" dostat se na program ČT 1, což by samo o sobě bylo velmi potěšitelné, pokud by to nebylo do pořadu Nahraně. Ten totiž již svou koncepcí není příliš vhodným pro jakoukoliv seriózní či alespoň obeznámenou diskusi. Publikum, které se skládá z několika pubescentů a adolescentů, kteří o daném tématu nevědí zhola nic, mi opravdu nepřijde jako vhodný partner do diskuse.

Také výběr hostů bych si dovolila označit za nešťastný (nutno vyjmout Míšu Tominovou jako jedinou odpovídající zástupkyni) a velmi jasně naznačující jakým směrem bude diskuse "ubírána". No co bychom si jinak měli myslet o tom, že hostem je Jan Saudek se Sárou Saudkovou na jedné straně a Mirek Vodrážka s Míšou Tominovou na straně druhé. Když se na to podíváme zblízka tak zjistíme, že na straně feminismu stojí (oni tedy seděli) jedna odbornice a jeden pseudoodborník (takříkajíc teoretik), ovšem lidé to neznámí (tudíž zákonitě nejsou populární) a na straně druhé jedna z mediálních hvězd a největší pozér, jakého v současnosti máme, s jeho "kráskou", kteří prezentují svá "lidová" moudra a výkřiky typu "Ženy jsou lepší... Jsem normální muž" (ta druhá část se do vysílání v televizi nedostala). Nutno mu snad jen přiznat, že svého image se drží dokonale. Za nejvtipnější jsem považovala jeho závěrečné prohlášení, že kariéra a peníze přece není to, o co by nám mělo jít - myslím, že z jeho úst to zní hodně jako výsměch, když v jiné části diskuse na adresu svých fotek říká : "Ale nesou", poté co mu bylo vytknuto, že jsou nechutné.

Mirka Vodrážku má český feminismus za trest! Toto odvážné tvrzení myslím i nemyslím vážně. Je mi zcela jasné, že Mirek je například pro média velmi atraktivní, protože je muž - feminista a je velmi kontroverzní. A v tom já shledávám zásadní problém. Tento díl Nahraně je jasným příkladem toho, jak zamlžil co mohl a podle mně (svým způsobem) jménu feminismu uškodil. Když člověk není schopen něco jasně a stručně vysvětlit,(i když tím riskuje určité zkreslení) pak podle mně nepatří do televize a může být odborník sebelepší (toto například uznává i PhDr. Havelková, když se velmi opatrně staví k popularizačním věcem, neboť o sobě ví, že není dobrou popularizátorkou). Je otázka jestli je Mirek schopen této reflexe.

Takže závěr by mohl znít: Bylo to nezdařené, ale nejen naší vinou. Doufám, že mojí už tuplem ne, i to sestřihali tak blbě, že vytrhli vše, co se dalo, zcela z kontextu. Obávám se, že hodně lidí ani tam ani u obrazovek moc nepochopilo, o co nám vlastně šlo, i přes zcela fenomenální a jednoduché shrnutí, které provedla Míša téměř v závěru. Je otázka, jestli takováto prezentace je lepší než žádná. Co si myslíte Vy?

(Diana Benšová se přímo zúčastnila pořadu Nahraně natáčeného v úterý 11.května a vysílaného v pondělí 17.5. )


Alexandra Berková

milé krásné a inteligentní dívky, přijměte upřímný pozdrav od unavené stařeny - vím, že podobné debaty jsou jako Kus cukru-pole neorané-kopanice-Peter jilemnický... jen houšť a větší kapky - mladíci jsou vyděšení a cítí se ohroženi - měli by vědět, že jestli je něco ničí, je to zupácký, subordinační svět - stálo by za to téma drogy: a sice z feministického, to jest souvztažného hlediska: jest známým a tutlaným faktem, že drogová závislost přímo souvisí s nedostatečnou rolí otce v rodině - nepřítomného, vzdáleného anebo jen nepřijatelného, protože pouze trestajícího a neosobního otce. Dále čarodějnice: ten samolibý rypák (záhady a mystéria) neví nic o záhadách a mystériích a tvrdí, že upalování žen bylo vlastně první protidrogové tažení a nemělo co dělat s církví obecnou čili katolickou a ta že je vůči ženství vstřícná (nedohlídne dál přes roli matky - asi byl málo kojenej...)

Jura Kavan je vstřícnější než hoši ve Sněží - ti se nad tématem ofrnili... - asi by to chtělo mnoho témat znovu: rodina-drogy-kriminalita-násilí na slabších - a z feministického hlediska.

Nevím, jestli angažovat staré pomatence mého věku - Saudek - kteří opravdu netuší, která bije, a potácejí se mezi laskavým pohrdáním a vyděšenou devótností...

Velmi zdravím, navíc vám to slušelo!




Eva Ondroušková

Mé dojmy z televizního pořadu Na hraně mě utvrdily v názoru, že hovoří-li se v českých zemích veřejně o feminismu, je na první pohled patrný fakt, že zde stále není obecné (resp. téměř žádné) povědomí o problému, ochota naslouchat a společný jazyk. V případě posledně zmíněného se většina mylně domnívá, že díky vlastnímu prožívání vztahů mezi muži a ženami ve své individuální každodenní zkušenosti je dostatečně kompetentní se k této problematice kvalifikovaně vyjadřovat. Chyba je v tom, že dojde-li na věc, není schopna feminismus ani vymezit a hrstku odvážných žen (v případě Mirka Vodrážky i muže) bombarduje dotazy, o co že těm feministkám vlastně jde. Za této situace je představa, že pořad o feminismu (ať už z hlediska výběru spoludiskutujících, publika, režie i střihu) bude mít jinou úroveň, než jakou měl, zatím zřejmě utopií.

Nicméně je třeba si vážit každé aktivity spějící k oživení problému a snažící se o osvětu, neboť je jí v české společnosti pramálo. Je třeba cenit ochotu nést svou kůži na trh při tak velké pravděpodobnosti neúspěchu a nepochopení. Pro mne osobně bylo nanejvýš potěšitelné, že ze zasvěcené části mladého auditoria zazněly jasné názory (žena musí mít nárok na možnost volby apod.) a polemiky s populárními předsudky dvojice Saudek & Saudková i ostatních zúčastněných, což prokazuje jasný posun k lepšímu.

Navíc, chce-li naše země skutečně vstoupit do Evropy a jejích institucí, bude nucena se s feminismem v praxi utkat a reflektovat jej přinejmenším ve své legislativě.

Zdravím Vás všechny a těším se na další názory a připomínky, které rozproudí nové uvažování o dosažení rovnosti pohlaví v Čechách.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.