Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Jak prosadit ženy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004

Jak prosadit ženy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004

Jak prosadit ženy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004
Letos poprvé se 10 nových členských zemí zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Uskutečňování politiky rovnosti bude záviset na složení poslanců, tedy na počtu zvolených žen a mužů. Ženy dnes tvoří 31% všech členů Evropského parlamentu, jejich politické názory nejsou přehlíženy a jejich podíl na rozhodování zajišťuje realizaci politiky rovných příležitostí. Genderová témata jsou přímo i nepřímo součástí všech přijímaných rozhodnutí, jejich znalost by proto měla být základním požadavkem na budoucí poslance a poslankyně. al
Letos poprvé se 10 nových členských zemí zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Uskutečňování politiky rovnosti bude záviset na složení poslanců, tedy na počtu zvolených žen a mužů. Ženy dnes tvoří 31% všech členů Evropského parlamentu, jejich politické názory nejsou přehlíženy a jejich podíl na rozhodování zajišťuje realizaci politiky rovných příležitostí.

Doslova za pár dní, 11. a 12. června 2004, zvolíme jako "noví" občané Evropy 24 poslanců a poslankyň, kteří nás budou reprezentovat v Evropském parlamentu. V rámci frakcí, jejichž se stanou součástí, budou po několik let rozhodovat o krocích Evropské unie týkajících se například rozpočtů, doporučení a direktiv. Důsledky jejich aktivit se konkrétně dotknou všech občanů Evropské unie, proto je již před volbami samými třeba zvažovat, kteří kandidáti a kandidátky z nabídky českých politických stran jsou kompetentní k rozhodování na evropské úrovni.

Jedním z podstatných aspektů volby by se bezpochyby měla stát oblast rovných příležitostí a rovnosti žen a mužů obecně, neboť jí do současnosti byla v České republice věnována pozornost menší než malá. Genderová témata jsou přímo i nepřímo součástí všech přijímaných rozhodnutí a jejich znalost by proto měla být základním požadavkem na budoucí poslance a poslankyně.

Ženy se na kandidátkách objevují na nevolitelných místech

Ačkoli české politické strany obvykle formálně vyhlašují svou podporu politice rovných příležitostí a myšlence zvyšování počtu žen v rozhodovacích procesech, a přestože mnohé z nich mají odpovídající opatření zakotvena ve svých interních statutech, nepodnikají žádné kroky, které by motivovaly ženy ke kandidatuře na různých politických úrovních. Ženy se na kandidátkách objevují na nejnižších pozicích, tedy nevolitelných místech, obvykle nedisponují prostředky na vlastní předvolební kampaň, nemají přístup do médií, čímž pozbývají příležitost představit voličům a voličkám svou politickou agendu. Podíl žen v Parlamentu ČR se od roku 1989 nijak dramaticky nezvyšuje, spíše stagnuje. V Poslanecké sněmovně je zastoupení žen 16,5% a v Senátu pouze 11%. Přesto poslední průzkumy mezi voliči a voličkami dokazují, že ženy lidem v politice chybí.

Možnost zaregistrovat kandidátní listinu k volbám do Evropského parlamentu využilo celkem 32 stran či uskupení. Zatím se zdá, že velmi málo z nich respektovalo princip rovné reprezentace žen a mužů, přestože řada evropských frakcí a jednotliví poslanci Evropského parlamentu vyzývali své politické protějšky v přistupujících zemích k dodržení této zásady.

Parlament žen

Ve středu 14. dubna 2004 zorganizovala Gender Studies, o.p.s. mezinárodní konferenci nazvanou "Parlament žen. Ženy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004", která byla součástí projektu a kampaně Hlas ženám. Cílem je prosazovat co nejvyšší politické zastoupení žen kandidujících ve třech přistupujících zemích - České republice, Polsku a Slovensku. Panelové diskuse poskytly prostor k výměně názorů na témata, která pro mnoho politiků a političek v ČR zůstávají kontroverzní a příliš feministické. Patří k nim kvóty, paritní demokracie, pozitivní opatření, a zvýšení politického zastoupení žen.

Gender Studies, o.p.s. navíc od poloviny března mapuje názory kandidátů a kandidátek dotazníky, které se týkají politických vizí a postojů ke zvýšení účasti žen v politice. Paralelně s dotazníky adresovanými všem kandidátkám a kandidátům byly rozeslány také dotazníky určené předsedům stran. Ty se zaměřují specificky na vnitřní politiku českých stran, jejich konkrétní strategie řešící rovnost žen a mužů, a pozici žen ve stranách. Odpovědi na oba druhy dotazníků budou průběžně zveřejněny. Bohužel vedle Národní strany své odpovědi na dotazník dosud zaslala pouze Občanská demokratická aliance, Evropští demokraté, z parlamentních stran jediná KDU-ČSL.

České i partnerské polské konference se zúčastnily současné poslankyně Evropského parlamentu Belgičanka Miet Smet a Holanďanka Kathalijne Buitenweg. Ač jsou každá členkou jiné frakce (křesťanských demokratů a zelených), shodly se na potřebě podpory dočasných pozitivních opatření a existence volebního zákona, který by zajišťoval rovné zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách. Miet Smet, někdejší belgická ministryně pro rovnost, zmínila, že i "v Belgii se zastoupení žen v politice zvýšilo teprve po zavedení kvót do volebního systému. Jejich prosazení bylo hodně náročné, řada politiků tvrdila, že přijmeme-li kvóty pro ženy, můžeme rovnou schválit kvóty pro handicapované, pro mladé, staré apod. Ale copak jsou ženy menšinová skupina?"

Smutný pohled

Přes všechna doporučení ze strany Evropské komise i parlamentu nabízejí kandidátní listiny stran zastoupených v Parlamentu ČR spíše smutný pohled. Drží se standardního trendu vnímání politiky jako "mužské záležitosti" a nesměrují k žádným dramatickým změnám.

Bude-li stejný trend nízkého zastoupení žen na kandidátkách jednotlivých stran pokračovat i v krajských volbách, které ČR čekají, zůstane opět na voličkách a voličích, aby se zájmem o politické dění, aktivní účastí ve volbách a podporou kandidujících žen, vyslovili pro adekvátnější reprezentaci žen a mužů v politice.

Druhou možností je novela volebního zákona, která by mohla stejně jako v mnoha evropských zemích zavést dočasné opatření kvót, případně parity (tedy rovného zastoupení obou pohlaví) na kandidátních listinách pro méně reprezentované pohlaví. Novela volebního zákona je nyní ve stadiu zpracovávání, nestálo by tedy za to, aby se o ní diskutovalo veřejně?

Situace v Evropě
Pozitivní výsledky politik a postupů uplatňovaných v oblasti politické participace žen:

Zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže:
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.