Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více
feminismus.czČlánky › Hele Pepo, někdo mi čmáře po baráku! Od plotny až ke street artu

Hele Pepo, někdo mi čmáře po baráku! Od plotny až ke street artu

16. leden 2012  | Markéta Horák
Hele Pepo, někdo mi čmáře po baráku! Od plotny až ke street artu
Street art už se v českých luzích a hájích zabydlel. Co říká o street artu český Google? „Street art je jakékoliv umění vytvářené na veřejných místech (street = ulice). Motivy a objekty street artu jsou tak rozmanité jako jejich autoři.“ Jací jsou tedy čeští autoři a najdou se i holky, co si za uměním odskočí od plotny?

Street art už se v českých luzích a hájích zabydlel. Co říká o street artu český Google? „Street art je jakékoliv umění vytvářené na veřejných místech (street = ulice). Motivy a objekty street artu jsou tak rozmanité jako jejich autoři.“ Jací jsou tedy čeští autoři a najdou se i holky, co si za uměním odskočí od plotny?

Street art nemusí dělat jen vylízanej čmáral. Spousta lidí má totiž představu, že stačí jedna ruka, barva, počmárat kus zdi a už je to street art. Nedej bože, když se podívá člověk na některý fóra. Zjistí, že většina lidí nemá ani tušení, co street art představuje. Nejen, že hledají legální plochy, ale bože chraň, ještě lektory pro mladé nadšené lidičky, aby se vyjádřili. Je samozřejmě pár výjimek, hrstka jedinců, kteří mají aspoň trochu tucha, o čem to je. Pojem street art je často spojován s graffiti, setkáme se s výrazy typu „postgraffiti“ nebo „neograffiti“. Pokud bychom hledali jeho formy, patřili by sem stickers (nálepky), stencils (šablonky), posters (plakáty), mozaiky, instalace a videoprojekce ve veřejném prostoru, které spojuje nejčastěji ilegalita a žádný nárok na honorář.

Proč holky nedělaj street art?
Co se týče street artu, ženy tvoří menšinu. Jsou na to i různé teorie, jako že prsatým holkám by se špatně malovalo na zeď nebo zrovna holt nemají svůj tejden. Přesto se dá objevit několik kvalitních, ale i nekvalitních exemplářů. Fakt je, že například najít kvalitní ženské graffiti je opravdu oříšek, většinou totiž postrádají čistotu projevu. Za zmínku stojí poster akce ostravské umělkyně Efox, která svými plakáty „pandalizovala“ celé město. Cílem útoku byl Daniel Panda (Daniel Landa), nakreslený v podobě pandy, včetně data jeho koncertního turné. Součástí projektu byly i stickerky, které byly v rámci této akce volně ke stažení, takže se mohl zapojit kterýkoli bezúhonný občan.
Jednou z dalších forem street artu je anime graffiti, které má i v Čechách své zastoupení. Animované graffity je na rozdíl od ostatních street prací většinou legální. Umělec kreslí po větších plochách, hlavně po fasádách domů, jednotlivé fáze příběhu. Jde tedy o animovaný film realizovaný ve veřejném prostoru. Protože tento proces nějakých pár hodin zabere, je lepší mít souhlas majitele objektu. V září tohoto roku proběhla akce s názvem FAGani – neboli Festival animovaného graffiti – v Pražské Meet Factory. Nakonec zde bojovali tři finalisté, mezi nimi tým Gabriely Činkové a Tadeáše Kopče. (Jejich video Narýsuj si budoucnost najdete na Youtube).
Gabriela Činková, jinak také přezdívaná Indochina, se zajímá o různé prostorové intervence a maličkosti ve veřejném prostoru. Své tvorbě se věnuje od jedenácti let. Prošla si cestou od graffiti, přes lepicí pásku i napínáčky. V současné době se nejvíc věnuje právě anime graffiti. Důležitý je pro ni okamžik a aktuální reakce na místo. „Když cestuješ, máš pásky pořád s sebou na ruce a zároveň tě nesvazuje žádný ‚původní návrh‘, můžeš spontánně reagovat na místo. Jinak si myslím akorát, že street art je umění ulice, od slova ULICE, takže víc ulice než galerky. Galerie jsou skvělý, nic proti, nejsem žádnej zarytej antigalerista, naopak, ale nemyslím si, že by to mělo mít nějakou přidanou hodnotu, když se to vystaví s cedulkou… Pro mě je důležitý ten prostor, kde to vzniká, kontext tý ulice. Co se týče holek, nevím, možná jim chybí odvaha, podpora, když občas čtu ty ‚drsný řeči‘ a vidí víc slov než počinů. Takže možná jen se nebát, míň řešit a víc tvořit,“ říká Činková.

Hele Pepo, koukni na ten odpadkáč, on se na mě směje!

Street art nezahrnuje jen plakáty, stickerky a spreje. Přidaly se i polystyrény, nitě, kupky sena a květiny. Jednou z takových skupin, která fandí nitím a vlněným přízím, jsou The guerilla knitters. Je to celosvětové uskupení, které má ale i své středisko v Čechách. Jsou to ženy organizované, odhodlané a není dobré brát je na lehkou váhu. Utočí na města svými pletacími jehlicemi a klubky nití. Takto vzaly útokem pražské Kino Oko, mnoho kandelábrů, stromů, zábradlí a dokonce odpadkových košů. Jedním z velkých pletacích počinů byl v roce 2010 nájezd na Novou scénu Národního Divadla v Praze, kdy opletly celé oko tamní skulptury. Nejsou ale pouze „pragofilní“, za cíl si vzaly i jiná místa v Čechách. Oblíbeným místem se staly Pardubice, kde pořádají své pletací workshopy.

Fůj Pepo, ty jsi šlápl do hovna!
Co vlastně můžeme ještě považovat za street art? Většina těchto umělců a umělkyň používá nějaký „nick“ a zůstává zcela skrytá v anonymitě. Je to dáno ilegalitou této tvorby.
Nejzajímavějším anonymním projektem v Čechách jsou bezesporu pražští majitelé chlupatých mazlíčků. Aniž by o tom věděli, jsou nejzarytějšími tvůrci českého street artu. Své práci se leckdy věnují tak intenzivně, že na chodníku již není místo pro další tvůrce. Jejich psí miláčci vytvářejí „exkrement art“ každý den. Co si budeme povídat, kdo z nás v Praze ještě nešlápl do pořádnýho lejna? Také já si pamatuji na své taneční kreace, když jsem se musela dostat z bodu A do bodu B a v cestě mi bránila armáda smraďochů rozprostřených po chodníku, čekajících na moji osudovou chybu. Je opravdu podivuhodné, že tu ještě nevznikla podobná skupina jako američtí Sprinkle Brigade. Ti se snaží už od roku 2005 vnést trochu té krásy do každého nalezeného exkrementu. Jediný, kdo se chopil iniciativy u nás, jsou jednotlivé městské části Prahy, kde jasná gratulace patří Praze 7 za její poslední billboardovou akci: „S..čky nejsou dobré značky. Ukliďte po svém pejskovi.“


Když mi někdo zprasí barák, ať jde bručet!

Jaké jsou postihy za ilegální tvorbu v Čechách (podle: § 257b Trestního zákona č. 140/1961 Sb.)?
„Kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo spáchá-li takový čin opětovně nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů.
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.“

Postavit ke zdi a postřílet

A jaké jsou názory našich obyvatel (podle: Adam Váchal: Graffiti: „Legální zdi nás sprejerů nezbaví“, mojemetro.cz, 13. 1. 2011)?
„Svléknout donaha a celého posprejovat neodstranitelnými barvami! Nebo aspoň znak na čelo.“
„Postavit ke zdi a postřílet.“
„Ty příšernosti dělají synci z dobře situovaných rodin. Pro adrenalin.“
„Zlámat jim ruce. Hajzlům. Ale před tím je nechat makat na odstraňování graffiti.“
„Všechny sprejery bez soudu popravit.“
„S grafitti zásadně nesouhlasím. Za fasádu jsem zaplatila deseti invalidními důchody.“
„Všem sprejerům bych nařídila s bejkovcem v ruce nápravu a příště sekat bez milosti prsty.“
„Pryč se šedí a s bordelem v ulicích. Graffiti legalizace!“
„Seřezat a nechat zaplatit. Když nemá peníze, poslat makat do kamenolomu.“
„Graffiti není vandalství, je to názor na naši dobu.“
„Když někdo napíše na zeď prdel, dům tím nevylepší.“
„Je to na facku. Ať si vymalují svůj obývák.“
„Graffiti je umění, ale tagy jsou dysgrafické čmáranice.“

Text vznikl pro časopis G bod, který vznikl u příležitosti 20. výročí organizace. Časopis je možné zakoupit zde.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.