Vyučená švadlena národního podniku Šumavan

27.11.2017  Praha  | 

Galerie hlavního města Prahy představuje práce české umělkyně užívající provokativní pseudonym Sráč Sam. Její tvorba je založena na aktivní kritice nefunkčních/neproduktivních institucionálních rámců a nabývá rozmanitých podob od architektonických realizací přes objektovou, textilní, malířskou či filmovou tvorbu po sociálně angažované performativní projekty.
 

Více

Rape culture ve filmech a seriálech

30.1.2018  Praha  | 

Beseda s Kamilem Filou na téma sexuálního násilí a sexismu ve filmech a seriálech, které bude předcházet promítání filmu Špína Terezy Nvotové.

Více

A pak přišla Mirna

13.2.2018  Praha  | 

Když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádá smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci. Hra německo-švýcarské autorky Sibylle Berg volně navazuje na její předchozí úspěšnou hru A teď: svět!, která byla prestižním německým divadelním časopisem Theater heute zvolena Hrou roku 2014.

 

Více
feminismus.czČlánky › Genderový kontext rozvojové spolupráce

Genderový kontext rozvojové spolupráce

Genderový kontext rozvojové spolupráce
Gender Studies, o. p. s. uspořádala na začátku listopadu konferenci Genderový kontext rozvojové spolupráce. Konference proběhla v rámci projektu Connect!, který je realizovaný ve spolupráci s koalicí ženských organizací střední a východní Evropy KARAT. Poukazuje na skutečnost, že je nutné při realizaci projektů v rozvojových zemích nezapomínat na jejich rozdílné dopady na ženy a muže. Cílem konference bylo mj. zprostředkovat hlas žen z „Jihu“, kterých se rozvojová spolupráce přímo dotýká, a přesto nejsou dostatečně slyšet.

Gender Studies, o. p. s. uspořádala na začátku listopadu konferenci Genderový kontext rozvojové spolupráce. Konference proběhla v rámci projektu Connect!, který je realizovaný ve spolupráci s koalicí ženských organizací střední a východní Evropy KARAT. Poukazuje na skutečnost, že je nutné při realizaci projektů v rozvojových zemích nezapomínat na jejich rozdílné dopady na ženy a muže. Cílem konference bylo mj. zprostředkovat hlas žen z „Jihu“, kterých se rozvojová spolupráce přímo dotýká, a přesto nejsou dostatečně slyšet.

Konferenci předcházelo neformální setkání s Chipo Kanjo z malawijské Koalice žen žijících s HIV/AIDS a Sarou Worku z Člověka v tísni v Etiopii. Obě ženy také později prezentovaly svoji práci a své země. Chipo Kanjo pochází z Malawi a působí v Koalici žen žijících s HIV/AIDS, na konferenci představila mj. i specifika, která tato skupina žen má. Sara Worku pracuje v etiopské kanceláři Člověka v tísni jako projektová manažerka, specializuje se na postavení žen v Etiopii, ale i na problematiku obchodování s dětmi. Má zkušenosti s řadou výzkumů, mj. i o dopadu klimatických změn na ženy.

Jak uvedla Worku ve své prezentaci, sociální a ekonomický status žen v Etiopii, zemi hospodařící především v zemědělství, je stále velmi nízký. Mají nedostatečný přístup ke zdrojům obživy, hlavně půdě a dobytku. Jejich možnosti získat vzdělání, zaměstnání nebo základní lékařskou péči jsou také velmi omezené. Stereotypní společenskou představou o ženě jako submisivní pečovatelce o domácnost a děti jsou ve své většině drženy doma a je jim zamezen přístup do mocenských a společenských struktur. Často je na nich pácháno násilí (ženská obřízka, domácí násilí aj.), jsou ohroženy chudobou více než muži. Celých 75 % etiopských žen je negramotných a stejně vysoké procento se vdává ve věku nižším než sedmnáct let.

V rozmezí posledních dvaceti let se na státní úrovni a v přijímané legislativě pomalu prosazují ženská práva (například rovné právo na majetek v případě rozvodu). Ženy se sdružují v profesních a zájmových občanských iniciativách, důležité jsou aktivity také na nejnižších úrovních - například ve svépomocných ženských skupinách, díky nimž se například mohou ekonomicky osamostatnit.

Česká republika v oblasti rozvojové spolupráce a jejího genderového rozměru přijala několik mezinárodních smluv – mimo jiné EU Consensus on Development Cooperation, the Gender Communication, Gender Equality Action Plan apod., které mají tvořit rámec pro to, jak by měl dopad na ženy a muže vypadat. Na úrovni občanské společnosti existuje např. pracovní skupina věnující se tématu genderu v rámci Fóra pro rozvojovou spolupráci. Pozornost a důležitost věnovaná zohlednění dopadů na muže a ženy není ale stále dostatečná.

Evropské země se podílejí na rozvoji Etiopie v mnoha oblastech, konkrétně Člověk v tísni, pro nějž Worku pracuje, zde má projekty vzdělávací, technologicky zaměřené (sanitární zařízení, voda, hygiena), sociální programy podporující ženy a děti a podniká také humanitární nárazové akce.

Situace žen se ale i navzdory tomu zlepšuje velmi pomalu. Pokud jde o rozvojovou spolupráci,Worku proto vyzývá českou vládu a neziskové organizace, aby se zaměřily na aktivity ve prospěch velmi zranitelných žen a dětí v Etiopii. Slabým místem rozvojové spolupráce je podle ní také to, že projekty jsou často určovány zájmy donorů, a ne skutečnými potřebami obyvatel cílových zemí, a že dopady rozvojových aktivit nejsou dostatečně monitorovány a nejsou ani vypracovány návazné programy, které by zaručily kontinuitu spolupráce.

Genderový aspekt v rozvojovce je důležitý mimo jiné proto, že rovné příležitosti žen a mužů patří mezi základní lidská práva a jsou zásadní při snižování chudoby. Přesto genderová nerovnost ve světě nadále přetrvává. Více jak polovina všech žen žije v zemích, kde v oblasti genderové spravedlnosti nedošlo v posledních letech ke zlepšení. Přestože ženy představují nejpočetnější hnací sílu ekonomického růstu, jsou zároveň i nejméně doceněné a různé krize (včetně poslední, finanční) mají právě na ně největší dopad. Vzhledem k tomu, že ženy významně přispívají k příjmům domácností, má segregace pracovního trhu a nerovné postavení žen ve svém důsledku dopad na celé rodiny, nejen na ženy samotné.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.