Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více

GENDEROVÉ KONFRONTACE V: Je současná rodina v krizi? Může za to emancipace?

17. května 2010 (pondělí) 16:00 - 17. června 2010 (čtvrtek) 19:30
Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací.

Akce se uskuteční v pondělí 17. 5. 2010 od 16.00 do 19,30 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (místnost P51), Joštova 10, Brno
---
16.00 - 17.30
První blok: Ženská emancipace: příčina krize rodiny nebo východisko transformace?
Panel: prof. Gerlinda Šmausová, doc. Stanislav Balík,
doc. Jaroslav Zvěřina
Moderuje: Lucie Jarkovská, Ph.D.

18.00 - 19.30
Druhý blok: Alternativní rodina? Gay a lesbická rodičovství, střídavá péče a rozvod jako pokračování rodiny.
Panel: Kateřina Nedbálková, Ph.D., Tomáš Kobes, Ph.D.,
Martin Fafejta, Ph.D.
Moderuje: Iva Šmídová, Ph.D.
---
Anotace:
Ženská emancipace: příčina krize rodiny nebo východisko transformace?

Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací.

Otázky do diskuse:
Prochází současná rodina krizí nebo transformací? K jakým podobám rodiny tento vývoj směřuje?
Potřebuje dnešní společnost rodinu?
Jak se v průběhu uplynulých desetiletí proměnila rodina z hlediska distribuce zdrojů a moci, práv a povinností? Jak se tyto změny odráží na každodenním životě rodiny?
Je tradiční genderová dělba rolí v rodině přežitek nebo nezbytná podmínka zachování rodiny?
Jak souvisí proměny rodinných uspořádání s ženskou emancipací?
Ohrožují současnou rodinu svazky gayů a leseb?


Alternativní rodina? Gay a lesbická rodičovství, střídavá péče, rozvod jako pokračování rodiny.

V druhém bloku Genderových konfrontací se zamyslíme nad tím, do jaké míry se mění povaha instituce rodiny v době kdy vedle toho, co považujeme za tradiční rodinu (nukleární rodina - manželé a jejich děti), existují rodiny s jedním rodičem, rodiny s odloučenými rodiči a dětmi ve střídavé péči, rodiny gayů a leseb atp. Gay a lesbické rodičovství stejně jako rodinná uspořádání po rozpadu partnerství/manželství s dětmi je tématem více či méně diskutovaným, jak na rovině laické či odborné veřejnosti, tak na rovině akademické či politické. Argumenty, které jsou v diskusi předkládány vždy zrcadlí hodnotové, odborné, paradigmatické, politické či světonázorové přesvědčení svých nositelů a nutně se vztahují k obecnějšímu vnímání rodiny a její role ve společnosti.

Otázky do diskuse:
Může rodina představovat instituci, která člověku brání v uskutečňování osobních preferencí?
Jak instituci manželství (potažmo rodiny) proměňuje její stále samozřejmější zrušitelnost?
Budou např. naše děti považovat rodinu za instituci, ve které má smysl žít - ne v tom ohledu, že by je ani nezakládali, ale v tom smyslu, že pro ně bude relativně snadné je opouštět a přitom tím nemusí poškozovat své děti?
Jaké konsekvence má lesbické a gay rodičovství pro teoretické i empirické konceptualizace genderu, mateřství, sexuality, identity, partnerství, příbuzenství a rodiny?
Vede homoparentalita k přehodnocení definice rodiny?
Jakým způsobem je v homosexuálních párech vyjednáváno rozdělení rolí ve vztahu k důležitým oblastem každodenních činností? Má tato diferenciace genderový rozměr?
Skrze jaké praktiky jsou ustavovány kontury biologického a sociálního příbuzenství v nukleární a širší rodině?

místo:  (místnost P51), Joštova 10, Brno , Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
pořádá:  Obor genderových studií FSS MU
kontakt:  Lucie Jarkovská    

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.