Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více

GENDEROVÉ KONFRONTACE V: Je současná rodina v krizi? Může za to emancipace?

17. května 2010 (pondělí) 16:00 - 17. června 2010 (čtvrtek) 19:30
Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací.

Akce se uskuteční v pondělí 17. 5. 2010 od 16.00 do 19,30 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (místnost P51), Joštova 10, Brno
---
16.00 - 17.30
První blok: Ženská emancipace: příčina krize rodiny nebo východisko transformace?
Panel: prof. Gerlinda Šmausová, doc. Stanislav Balík,
doc. Jaroslav Zvěřina
Moderuje: Lucie Jarkovská, Ph.D.

18.00 - 19.30
Druhý blok: Alternativní rodina? Gay a lesbická rodičovství, střídavá péče a rozvod jako pokračování rodiny.
Panel: Kateřina Nedbálková, Ph.D., Tomáš Kobes, Ph.D.,
Martin Fafejta, Ph.D.
Moderuje: Iva Šmídová, Ph.D.
---
Anotace:
Ženská emancipace: příčina krize rodiny nebo východisko transformace?

Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací.

Otázky do diskuse:
Prochází současná rodina krizí nebo transformací? K jakým podobám rodiny tento vývoj směřuje?
Potřebuje dnešní společnost rodinu?
Jak se v průběhu uplynulých desetiletí proměnila rodina z hlediska distribuce zdrojů a moci, práv a povinností? Jak se tyto změny odráží na každodenním životě rodiny?
Je tradiční genderová dělba rolí v rodině přežitek nebo nezbytná podmínka zachování rodiny?
Jak souvisí proměny rodinných uspořádání s ženskou emancipací?
Ohrožují současnou rodinu svazky gayů a leseb?


Alternativní rodina? Gay a lesbická rodičovství, střídavá péče, rozvod jako pokračování rodiny.

V druhém bloku Genderových konfrontací se zamyslíme nad tím, do jaké míry se mění povaha instituce rodiny v době kdy vedle toho, co považujeme za tradiční rodinu (nukleární rodina - manželé a jejich děti), existují rodiny s jedním rodičem, rodiny s odloučenými rodiči a dětmi ve střídavé péči, rodiny gayů a leseb atp. Gay a lesbické rodičovství stejně jako rodinná uspořádání po rozpadu partnerství/manželství s dětmi je tématem více či méně diskutovaným, jak na rovině laické či odborné veřejnosti, tak na rovině akademické či politické. Argumenty, které jsou v diskusi předkládány vždy zrcadlí hodnotové, odborné, paradigmatické, politické či světonázorové přesvědčení svých nositelů a nutně se vztahují k obecnějšímu vnímání rodiny a její role ve společnosti.

Otázky do diskuse:
Může rodina představovat instituci, která člověku brání v uskutečňování osobních preferencí?
Jak instituci manželství (potažmo rodiny) proměňuje její stále samozřejmější zrušitelnost?
Budou např. naše děti považovat rodinu za instituci, ve které má smysl žít - ne v tom ohledu, že by je ani nezakládali, ale v tom smyslu, že pro ně bude relativně snadné je opouštět a přitom tím nemusí poškozovat své děti?
Jaké konsekvence má lesbické a gay rodičovství pro teoretické i empirické konceptualizace genderu, mateřství, sexuality, identity, partnerství, příbuzenství a rodiny?
Vede homoparentalita k přehodnocení definice rodiny?
Jakým způsobem je v homosexuálních párech vyjednáváno rozdělení rolí ve vztahu k důležitým oblastem každodenních činností? Má tato diferenciace genderový rozměr?
Skrze jaké praktiky jsou ustavovány kontury biologického a sociálního příbuzenství v nukleární a širší rodině?

místo:  (místnost P51), Joštova 10, Brno , Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
pořádá:  Obor genderových studií FSS MU
kontakt:  Lucie Jarkovská    

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.