Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Genderová „spravedlnost“ české rozvojové spolupráce

Genderová „spravedlnost“ české rozvojové spolupráce

Genderová  „spravedlnost“ české rozvojové spolupráce
Méně známou skutečností je fakt, že součástí zahraniční politiky České republiky (ČR) je také rozvojová spolupráce se zeměmi, jako je např. Etiopie, Moldavsko, Mongolsko atd. Kooperace s méně rozvinutými státy nicméně není tak úplnou novinkou, ale má historické kořeny, které se váží již k době studené války. Jistě si mnozí mohou klást otázku, proč se právě ČR „musí“ angažovat v této problematice, když existují země s mnohem delší tradicí rozvojové pomoci a s „pocitem viny“ z dob koloniálních.

Méně známou skutečností je fakt, že součástí zahraniční politiky České republiky (ČR) je také rozvojová spolupráce se zeměmi, jako je např. Etiopie, Moldavsko, Mongolsko atd. Kooperace s méně rozvinutými státy nicméně není tak úplnou novinkou, ale má historické kořeny, které se váží již k době studené války. Jistě si mnozí mohou klást otázku, proč se právě ČR „musí“ angažovat v této problematice, když existují země s mnohem delší tradicí rozvojové pomoci a s „pocitem viny“ z dob koloniálních.

ČR sice netrpí tímto syndromem, ale na straně druhé naše životní úroveň je natolik vysoká, že lidská sounáležitost a spolucítění s ženami a muži, dívkami a chlapci v jiných částech světa, kde pitná voda či lékařská péče nejsou každodenní samozřejmostí, by měly být našim jistým příspěvkem ke globální odpovědnosti. Také by mělo být samozřejmostí, že právě tato pomoc bude spravedlivá a nebude stranit jen jedné, mužské, polovině lidstva, ať již vědomě či nevědomě.

Rozvojová spolupráce v českém kontextu

Rozvojová spolupráce se dělí na tzv. mnohostrannou (cca 57% objemu prostředků) a dvojstrannou. V rámci té mnohostranné pak ČR přispívá, povinně i dobrovolně, do mezinárodních organizací jako např. Evropská komise, Organizace spojených národů (OSN) atd., které dále realizují společné rozvojové programy. Dvojstranná spolupráce je pak v režii ČR a dané rozvojové země.

Česká vláda si selektivně pro roky 2010-17 určila pět hlavních tzv. programových zemí (Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko), ve kterých se realizují projekty v různých sektorech, a to prostřednictvím neziskových organizací, soukromých podniků, univerzitních organizací i ambasád.

Situace dívek a žen v programových zemích ČR

Programové země ČR jsou velmi rozdílné a to nejen svojí geografickou polohou, historií, ekonomickou a politickou situací, ale i poměry mezi ženami a muži, dívkami a chlapci. Přesto mají něco společného. Při bližší analýze dat je patrné, že právě potřeby, práva a zájmy žen a dívek v různých oblastech života nejsou plnohodnotně naplňovány a vedou k diskriminaci na odlišných úrovních.

Některá fakta genderové diskriminace v programových zemích.

Afghánistán - každá 62 žena zemře při porodu, při čemž ženy mají v průměru téměř sedm dětí, 12,6 % dívek a žen umí číst a psát oproti 32,4 % mužů. (1)

Bosna a Hercegovina - ženy si vydělají 20 až 50% z platu mužů, při čemž každou ze čtyř domácností ekonomicky a jinak zajišťuje žena. (2)

Etiopie - dívky věku 11 let jsou rekrutovány jako prostitutky a není jim poskytnuta ochrana před nákazou HIV, 73% dívek podstupuje ženskou obřízku genitálií za špatných hygienických podmínek. (3)

Moldavsko - většina nezaměstnaných v Moldavsku - 68% - jsou ženy, u kterých je také třikrát větší pravděpodobnost, že ztratí svoji práci než u mužů, téměř polovina nezaměstnaných žen má přitom vysoké, střední nebo technické vzdělání a jejich průměrný věk je 30 let. (4)

Mongolsko - 6,6 % žen je zastoupeno v mongolském parlamentu, v privatizaci byl majetek navrácen 46% mužů, 30% manželských párů a jen 16 % samotných žen. (5)

 

Očekávalo by se tedy, že v rámci projevu „globální odpovědnosti“ rozvojové spolupráce, bude tato pomoc právě v oblasti genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek jednou z priorit. Pravda je však opakem. Na vládní úrovni neexistuje žádná ucelená strategie a ani praktické nástroje, které by umožňovaly zohledňování genderových aspektů v projektech dvoustranné spolupráce. Rovnost žen a mužů je sice deklarována jako průřezové téma pro programové země, z jehož definice by se dalo usuzovat na aktivní začleňování genderu ve všech aktivitách, nicméně implementované projekty vykazují jen minimální zohledňování genderové rovnosti. Bez konkrétních instrumentů a neustálého monitorování jejich používání, se dlouhodobě vytvořené a hluboce zakořeněné sociální, ekonomické, politické rozdíly mezi oběma pohlavími nemohou prolomit.

Genderová „budoucnost“ české rozvojové spolupráce

ČR se má však kde inspirovat, neboť existuje již mnoho mezinárodních dohod, závazků a návodů, které téma podporují. Snad nejvíce známé jsou Rozvojové cíle tisíciletí (RCT), jenž si mezinárodní komunita OSN stanovila před více než 10 lety jako svůj měřitelný závazek postupného snižování chudoby světa. Mezi osmi vytyčenými cíli je jeden přímo definován jako nutnost posílení rovnosti žen a mužů a další RCT se tématem také zabývají (jako např. zlepšení zdraví matek, zvýšení vzdělanosti dětí a především dívek atd.).

Je však potřeba poukázat na fakt, že i v české rozvojové komunitě se již téma pomalu probouzí. Akademická půda a think tanky rovnost žen a mužů v rozvoji poprvé otevřely v roce 2008. Následně trvalo přes rok, než si téma našlo svoji cestu k některým rozvojovým neziskovým organizacím, které začaly genderové perspektivy postupně zpracovávat do svých interních politik. Důkazem toho bylo i vytvoření Gender pracovní skupiny v rámci platformy občanské rozvojové konstituence FoRS (České fórum pro rozvojovou spolupráci).

Dá se tedy doufat, že i vládní a privátní sektor české rozvojové komunity nezůstanou pozadu a časem se systematicky zaměří na rovnost žen a mužů a posilování postavení žen ve svých politikách a aktivitách tak, aby rozvojová spolupráce ČR byla genderově spravedlivější a tím pádem zodpovědnější.

Další zdroje informací:

Horký, Ondřej. Gender a rozvoj: co nás rozděluje, co nás spojuje. Gender, rovné příležitosti výzkum, 9(2), 10–21. 2008. www.genderonline.cz/download/Rocnik09_2_2008.pdf

Horký, Ondřej, Lukášová, Míla. Strategie začlenění genderu do české rozvojové spolupráce: ne móda, ale nutná podmínka efektivity. Ústav mezinárodních vztahů, Centrum ProEquality/Otevřená společnost, o.p.s., září 2009. http://www.proequality.cz/res/data/006/000714.pdf 

Genderová rovnost a posílení postavení žen: Cesta ke spravedlivější a efektivnější rozvojové spolupráci. FoRS Policy Brief, FoRS, květen 2010. www.development-network.eu/file/166

Genderová politika Charity ČR. Centrum ProEquality, Charita ČR, 2009. http://www.charita.cz/Data/files/harp-ke-stazeni/GENDEROVA_POLITIKA_CHCR_final.pdf

O’Sullivan, Míla. Gender mainstreaming v rozvojové spolupráci, ProEquality/Otevřená společnost, o.p.s., červenec 2010. www.proequality.cz/articles.html?articleID=364

O’Sullivan, Míla, Šimůnková, Blanka. „Mezinárodní dimenze naplňování Pekingské akční platformy,“ „Ženy a ozbrojený konflikt – mezinárodní dimenze,“ „Lidská práva žen – mezinárodní dimenze.“ In: Wennerholm Čáslavská, Tereza, Kubálková P. (ed.): Ženy a česká společnost: Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15). Centrum ProEquality/Otevřená společnost, o.p.s., březen 2010, 125 – 147. www.proequality.cz/res/data/007/000852.pdf

Šimůnková, Blanka. Gender Questions in Development Cooperation: Emerging Issues in the Czech Republic’s Bilateral Programmes. Master Thesis, Institute of Social Studies, Hague: 2009. www.proequality.cz/res/data/006/000781.pdf

(1) http://www2.parl.gc.ca/content/lop/researchpublications/prb0734-e.htm#life, datum přístupu 22/2011

(2) http://www.ifad.org/english/gender/cen/profiles/bih.htm, datum přístupu 22/2011

(3) http://www.afrol.com/Categories/Women/profiles/ethiopia_women.htm, datum přístupu 22/2011

(4) http://www.slideshare.net/MariaCiochina/millennium-development-goals-gender-equality-in-moldova-1894243, datum přístupu 22/2011

(5) http://www.wikigender.org/index.php/Gender_Equality_in_Mongolia, datum přístupu 22/2011

 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.