Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Genderová perspektiva v ekonomii

Genderová perspektiva v ekonomii

Genderová perspektiva v ekonomii
Genderové souvislosti trhu práce a moci, genderová specifika péče a role pečovatelství v ekonomice i středoevropská zkušenost s hospodářskou krizí z genderového pohledu – to byla hlavní témata mezinárodní konference, která proběhla 22. dubna v Bratislavě.

Genderové souvislosti trhu práce a moci, genderová specifika péče a role pečovatelství v ekonomice i středoevropská zkušenost s hospodářskou krizí z genderového pohledu – to byla hlavní témata mezinárodní konference, která proběhla 22. dubna v Bratislavě.

Jednou z hlavních myšlenek feministické ekonomie, která na konferenci jasně zazněla, je, že ženy jako sociální skupina jsou v současných ekonomických systémech znevýhodněnou skupinou a působí na ně celý komplex faktorů, které spolu navzájem souvisí a upevňují a reprodukují jejich nerovné postavení. Zároveň padly i návrhy, jak je možné do současných systémů zasáhnout, aby se nerovnosti mezi muži a ženami začaly vyrovnávat.

Anna Zachorowska-Mazurkiewicz z Jagiellonské univerzity v Krakově ve svém příspěvku vysvětlila, jak v ekonomickém myšlení funguje ekonomika péče. Rozdělení rolí mezi muži a ženami je pod společenským tlakem. U mužů je za normu považována aktivní účast na trhu práce – v tzv. veřejné sféře. Sféra soukromá - ve smyslu práce v domácnosti - je pak považována převážně za doménu žen. Neoklasická ekonomická teorie popsala již v 60. letech minulého století koncept ekonomie rodiny, kde se jednotlivé „složky“ specializují – jedna na práci vně rodiny, druhá na práci doma. Jednotlivé typy práce však nejsou hodnoceny stejně – práce ve veřejné sféře je placená a prestižnější, práce doma je prací neplacenou, neprestižní a zakládající závislost.

Feministické ekonomky a ekonomové proto považují za důležité identifikovat péči jako ekonomický faktor a přizpůsobit tomu politická opatření. Stávající koncept sociální smlouvy, tak, jak byl popsán výše, je třeba redefinovat a zodpovědnost za péči rovnoměrně rozdělit. V tomto smyslu by i jednotlivé státy měly převzít aktivní roli a přispět tak ke spravedlivějšímu rozdělení zdrojů. Cesta v tomto případě není pouze v maskulinizaci profesních drah žen, kdy jsme v současnosti svědky určité institucionální podpory vstupu žen na trh práce. Takováto opatření jsou jistě pozitivní, nicméně je třeba, aby šla ruku v ruce s feminizací profesních drah mužů, kteří budou motivováni k převzetí části úkolů souvisejících s péčí o rodinu. Podobná opatření můžeme dnes najít pouze v některých skandinávských zemích.

Gabriele Michalitsch z Ekonomické univerzity ve Vídni upozornila ve svém příspěvku "Trh a moc: ekonomické re/produkování genderu" na fakt, že distribuce neplacené práce mezi muži a ženami souvisí úzce s mírou jejich zaměstnanosti. Evropský průměr práce v domácnosti činí u žen 25 hodin týdně, zatímco u mužů je to pouze 7 hodin. Míra zaměstnanosti pak v EU dosahuje 72% u mužů a pouze 58% u žen, kde je navíc vysoký poměr částečných úvazků. Tato v současnosti u nás velmi žádaná úprava pracovní doby však v sobě skrývá i rizika. Na jedné straně nabízí možnost skloubení práce a osobního či rodinného života, na druhé straně s sebou nese celkově nižší výdělky. Je také časovanou bombou z hlediska výše důchodu a jiných sociálních dávek, které se z výše mzdy či platu a délky odpracované doby odvíjejí. Sociální systémy tak ve většině evropských zemí nerovnosti konzervují a reprodukují.

V některých zemích EU, jako je například Holandsko, nejsou již částečné úvazky alternativou, ale nutností pro více než 30% ekonomicky aktivních žen – je velmi těžké najít práci na úvazek nezkrácený.

Trh práce je dále genderově rozdělen jak horizontálně, tak vertikálně. Ženy převládají v hůře placených a méně prestižních sektorech a také na nižších pozicích. Pouze 11% řídících pozic je v EU obsazeno ženami.

Všichni přednášející se shodli na tom, že v zájmu snížení genderových nerovností je důležité integrovat domácnosti do systému nejen jako konzumní jednotky, ale s ohledem na vykonávanou práci a péči i jako jednotky produkční. Dále je třeba nastavit průhledný, jednoduchý a nediskriminační systém přerozdělování zdrojů, který genderová specifika zohledňuje.

Samostatný blok byl na konferenci věnován genderovému pohledu na hospodářskou krizi, specificky pak středoevropské zkušenosti s tímto fenoménem. Podrobnosti naleznete v rozhovoru s autorkou studie Oľgou Pietruchovou, která pro zpravodaj Rovné příležitosti do firem zopakovala hlavní závěry, které na bratislavské konferenci prezentovala.

Pořadatelská organizace Aspekt ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung připravují na podzim tohoto roku také vydání sborníku příspěvků z konference doplněných o případové studie. Až tato publikace vyjde, budeme o tom na stránkách tohoto zpravodaje informovat.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.