Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Gender ve veřejné dopravě: příklad města Lovaň

Gender ve veřejné dopravě: příklad města Lovaň

Gender ve veřejné dopravě: příklad města Lovaň
V zajištění dostupné a udržitelné veřejné dopravy bývají sociální dimenze cestování opomíjeny. V belgickém městě Lovaň se proto rozhodli analyzovat způsoby využívání dopravy různými skupinami žen a formulovat závěry, které by mohly přispět k větší vstřícnosti vůči jejich potřebám.

V zajištění dostupné a udržitelné veřejné dopravy bývají sociální dimenze cestování opomíjeny. V belgickém městě Lovaň se proto rozhodli analyzovat způsoby využívání dopravy různými skupinami žen a formulovat závěry, které by mohly přispět k větší vstřícnosti vůči jejich potřebám.

Průzkum situace byl navržen jako kvalitativní výzkum, který oslovil několik skupin prezentujících různé úhly pohledu na veřejnou dopravu. Byly realizovány rozhovory s osobami působícími v různých relevantních organizacích, zabývajících se např. mobilitou, ženami, sociálně potřebnými či seniory a seniorkami. Proběhly 4 fokusní skupiny s různými skupinami žen (ženy ze sociálně slabšího prostředí, ženy s dětmi do 12 let, profesně aktivní ženy bez dětí či s většími dětmi, seniorky nad 65 let). Terénnímu šetření předcházelo i studium dostupných textů a zpráv popisujících téma mobility z genderové perspektivy.

Existují rozdíly v dopravě mezi muži a ženami?

Již analýza dostupných zdrojů poukázala na odlišnosti typických způsobů využití dopravy a potvrdila potřebnost uplatnění genderové perspektivy. Podle stávajících zjištění ženy častěji chodí pěšky, pokud cestují v autě, pak častěji jako spolujezdkyně. Muži jsou častěji řidiči aut a využívají více kolo, zároveň ale platí, že cestují na delší vzdálenosti i jim cestování zabírá více času. Ženy více cestují v souvislosti s potřebami rodiny, muži v kontextu zaměstnání či volnočasových aktivit.

A mezi ženami samotnými?

Ale ani ženy nevyužívají veřejnou dopravu stejně, jak ukázaly různorodé skupiny zapojené do tzv. focus groups. Ženy ze slabších sociálních poměrů primárně využívají autobusů či chodí pěšky, velmi často vůbec nemají řidičský průkaz ani nevlastní automobil. Zejména mezi migrantkami není populární jízda na kole. Oproti tomu matky s malými dětmi jsou silně zaměřené na využívání auta, to jim totiž umožňuje lépe řetězit několik úkolů za sebou: typicky mezi ně patří odvoz dětí do školy, cesta do zaměstnání a nákup potravin pro celou rodinu. I proto je pro ně problém více využívat kolo, které je spolu s autobusy a vlaky oblíbeným dopravním prostředkem profesně aktivních žen s menším objemem rodinných závazků. Ženy ve věkové skupině 65+ nejčastěji využívají autobus, což je ovlivněno tím, že v tomto věku mají nárok na městskou dopravu zdarma. Ani kolo ani auto nevyužívají kvůli obavám z rostoucí hustoty provozu, případně s ohledem na fyzická omezení.

Napříč skupinami se ženy shodly na tom, že by si přály být více zapojené do rozhodování o veřejné dopravě a uvítaly by více informací na místech, která běžně navštěvují např. školy, lékařské ordinace či dětská centra.

Doporučení pro zlepšení podmínek veřejné dopravy

- Instalace skříněk na zamykání nákupních tašek

- Dostupnost veřejných toalet

- Možnosti pronájmu dětského kočárku

- Dostatek laviček v centru města

- Více prostor, kde lze bezpečně parkovat kola s přívěsným vozíkem či nákladní kola

- Důraz na ohleduplné chování v autobusech a jejich dostupnost pro osobu s kočárkem

- Více informací o možnostech sdílené jízdy autem

 

 

Použité zdroje:

Gender equality as a new topic in mobility (City of Leuven, Belgium).

Mobile Leuven Women – prezentace

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.