Frakce žen v rámci českých parlametních stran

V politice napříč stranami se děje zvláštní věc. S tím, jak roste moc, ubývá žen. Ženy tvoří větší či menší část členské základny, na komunální úrovni, kde je hodně drobné práce, která se sice nedá ošidit, ale mediální slávu s ní nezískáte, nalezneme řadu starostek. Ale jak vykročíme do krajů, Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády, najednou jakoby se po ženách země slehla.

KDU-ČSL je příkladem politické situace, která se zatím nevyhnula žádné parlamentní straně. V členské základně křesťanských demokratů je největší zastoupení žen mezi politickými stranami, ženy jsou dokonce v převaze (27 995 žen a 21 958 mužů), v Poslanecké sněmovně jsou přesto pouze dvě ženy, v Senátu jediná. A ministryně? Nula.

"Argument, že ženy do politiky nechtějí, je nepravdivý. Potřebují jen upravit podmínky, protože spojují politiku s rodinou. Po skončení schůze spěchají domů, kdežto muži pokračují v kuloárním jednání, jak je jim libo. Politika je nastavena maskulinně a je nepřátelská ženám," komentuje tento stav členka strany Eliška Janšová.

Domanínská výzva

Nepříznivou situaci si naštěstí členky KDU-ČSL uvědomují a chtějí ji změnit tak, aby politika strany více reflektovala názory a potřeby žen. Začátkem března letošního roku na semináři Žena a křesťansko-demokratická politika vyšla z řad účastnic iniciativa založit v rámci strany ženskou frakci. Zatím byl zvolen přípravný výbor v čele s poslankyní Michaelou Šojdrovou, ustavující sněm se bude konat 2. října v Praze. Na setkání vznikla také Domanínská výzva, která shrnuje hlavní cíle Sdružení žen KDU-ČSL, mimo jiné:

• Reagovat na problémy, které se dotýkají žen a rodiny a které jsou ovlivněny situací rodin.
• Formulovat, provádět a sledovat politiku s ohledem na ženu a rodinu.
• Prosazovat oprávněné nároky na zastoupení žen v orgánech KDU-ČSL a v zastupitelských sborech (minimálně 30% zastoupení žen).

"Situace, kdy jsou v celém poslaneckém klubu dvě až tři ženy, neodpovídá tomu, že ženy a muži se ve vidění světa doplňují. Pohled na problémy a jejich řešení je bez ženského hlasu jen poloviční, tedy nedostatečný. Zkrátka jedna ani dvě ženy nestačí k tomu, aby určité akcenty ženského pohledu byly brány vážně," říká k Domanínské výzvě Michaela Šojdrová ve zpravodaji Nový Hlas a pokračuje: "Předseda Kalousek za tuto aktivitu poděkoval a naši snahu podpořil. Janu Kasalovi a dalším se nelíbil návrh 30% kvóty."

Parlamentní strany

Ženskou frakci mají také další dvě parlamentní strany - ČSSD Sociálně demokratické ženy a KSČM Levicové kluby žen. Sociální demokraté jsou dokonce jedinou českou politickou stranou oficiálně používající kvóty. Jedná se o vnitřní kvótu 25% žen doplňovanou do všech stranických orgánů. Díky kvótě musí být v předsednictvu na všech úrovních vždy nejméně jedna žena. Kvóta se ale nevztahuje na kandidátní listiny ani na zastoupení ve vládě, proto nemůže takové opatření systematicky vést ke zvýšení počtu žen ve volených pozicích. KDU-ČSL je však první strana napravo od politického středu, která bude mít orgán prosazující ženy.

Mezi mimoparlamentními stranami vyniká Strana zelených, která v blížících se volbách do Evropského parlamentu zavedla kvóty. Kandidátka je složena tzv. zipovým systémem (střídání pohlaví), které zaručuje paritní přítomnost žen a mužů na volitelných místech (půl na půl).

Zajímavý je vývoj uvnitř KDU-ČSL, který odráží situaci v celé české společnosti. Po roce 1989 měla tehdejší Československá strana lidová Kluby křesťanských žen, ale protože se jim nedostávalo podpory ve stranické hierarchii, osamostatnily se a fungují dodnes jako občanské sdružení. Až teprve nyní se stejná myšlenka vrací. V devadesátých letech jakoby došlo ke "ztrátě žen".

Sdružení žen KDU-ČSL je otevřené také ženám, které nejsou členkami strany, ale které s její politikou sympatizují, chtějí se na ni podílet a podporovat ji. "Vypadalo to, že s malým zastoupením žen ve vyšší politice se nedá hnout. Vznik Domanínské výzvy je dobrý pro ženskou politiku jako takovou," uzavírá Eliška Janšová, která je členkou přípravného výboru.