Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Konference k výstavě Feministická avantgarda

11.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jako součást doprovodného programu k výstavě připravuje Dům umění konferenci, která se bude zabývat širšími socio-kulturními aspekty (ne)přítomnosti feministické avantgardy v sedmdesátých, potažmo osmdesátých letech minulého století u nás a specifickými podmínkami, za nichž se v tomto období feministické myšlení profilovalo, respektive obezřetně obcházelo. Smyslem konference je přispět k diskusi o důvodech, proč debaty o feminismu a genderu přežívaly v bývalém Československu tak dlouho na okraji zájmu a proč je tomu tak do jisté míry dodnes. V bouřlivých 60. letech, kdy rapidně narůstal zájem o pochopení role žen ve společnosti (včetně jejích historických proměn) a kdy západní feministické hnutí uvádělo tzv. ženské otázky do sociálně-politické praxe, nebyla u nás druhá vlna feminismu téměř zaznamenána. Závažné politické okolnosti srpna 1968, sovětské okupace a následné normalizace zastavily tento proces v zárodku chystaných sociálních reforem a debaty o feminismu a genderu postihl podobný osud jako jiné nonkonformní myšlenkové trendy.

Více

Mýty o Istanbulské úmluvě - diskusní večer

11.12.2018  Praha  | 

Diskutovat budeme o obsahu a dezinterpretacích spojených s tímto dokumentem, zamyslíme se nad příčinami jejich vzniku a nad jejich důsledky.

Více
feminismus.czČlánky › Duel „tradice „ a „rovnosti v rodině“

Duel „tradice „ a „rovnosti v rodině“

2. červenec 2011  | Eliška Janšová
Transformace komunistických systémů v demokratickou a tržně-hospodářskou společnost přinesl též mj. návrat ke „tradiční rodině podle křesťanského vzoru“ – ovšem bez znalosti tržního hospodářství. Trh práce nebo nezaměstnanost byly neznámé pojmy a unavené matky mezi zaměstnáním, jeslemi a mateřskými školami uvítaly možnost být doma s dítětem tři až čtyři roky. Představa této koncepce se utvářela v kruzích konzervativních (za totality tvořící neformální společenství rodin), pro revoluci to byli oni, kteří formulovali koncepci rodinné politiky. Konzervativní politici: Kvapil, Benda a tzv. prorodinné organizace jesle zcela zavrhovali. A tento postoj přetrvává, musí se s tím počítat.
Transformace komunistických systémů v demokratickou a tržně-hospodářskou společnost přinesl též mj. návrat ke „tradiční rodině podle křesťanského vzoru“ – ovšem bez znalosti tržního hospodářství. Trh práce nebo nezaměstnanost byly neznámé pojmy a unavené matky mezi zaměstnáním, jeslemi a mateřskými školami uvítaly možnost být doma s dítětem tři až čtyři roky. Představa této koncepce se utvářela v kruzích konzervativních (za totality tvořící neformální společenství rodin), pro revoluci to byli oni, kteří formulovali koncepci rodinné politiky. Konzervativní politici: Kvapil, Benda a tzv. prorodinné organizace jesle zcela zavrhovali. A tento postoj přetrvává, musí se s tím počítat.

Za dvacet let vyrostla nová generace matek, která již chce uplatnění na trhu práce a využít své dosaženého vzdělání. Společnost poznává i negativa tržní ekonomiky a politika„rovných příležitosti“ je novou generací žen i mužů akceptována. Konzervativcům se to ale nelíbí. Vojtěch Belling se k tomu vyjádřil takto: „Rodinná politika se zaměřovala zejména na sféru sociálního zaměření, naopak politika rovnosti se v prvních fázích koncentrovala na odstranění diskriminace ve veřejnoprávním sektoru, posléze i v oblasti soukromoprávních vztahů. Teprve v souvislosti se stále větším zájmem gendrové agendy o rodinu a vyrovnání sociálních rolí muže a ženy v privátní, dosud normotvornými akty nedotčené sféře, se rodinná a gendrová politika začaly k sobě významným způsobem k sobě přibližovat. Hlavním tématem politiky rovných příležitostí pod vlajkou teorie gendru se však jednoznačně stala v posledních letech rodina. Právě v ní jsou podle autorů a autorek gendrově-teoretických konceptů nejhlouběji zakořeněny tradiční sociální stereotypy. K těm patří obraz ženy jako pečovatelky o rodinu, otce jako živitele.“
Rovné příležitosti se ale nedají dělit do různých sfér, jak si to mnozí představují. Gendrovou rovnost nelze nastavit pouze v jedné společenské oblasti (ekonomické, profesní, politické) a doma (v rodině) ať vládně patriarchát. Člověk jako bytost bio-sociální se realizuje komplexně.

Jestliže poslanec za ODS M. Benda začíná mluvit o tom, jak je „třeba začít podporovat funkční rodinu“, musíme zpozornět. A už se nenechat tak navnadit jako před těmi deseti, patnácti lety. Už víme, že tam zase bude to pověstné „čertovo kopýtko“. Jedna ideologie (socialistická) nahrazena jinou (ultrakonzervativní). Je nutné si definovat pojem „funkční rodina“ a tuto definici prosadit do oficiální koncepce rodinné politiky. Jinak bude parlament a senát přijímat zákony, ze kterých budou profitovat asi 2 % rodin. „Funkčnost“ je ve vztazích, nikoli ve formě a na to je nutné nezapomínat.

Chybou nevládních iniciativ je, že ideovou a v mnohém politickou stránku ponechávají pouze na jedné společenské skupině (politicích) a nepřinášejí alternativní názory, které jsou pro pluralitní společnost přirozené.

Pozn. 1: Vojtěch Belling: Průnik agendy rovnosti žen a mužů do rodinné politiky a jeho důsledky u nás a v Evropě. Občanský institut, Praha: 2008.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.