Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více

Konference Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

11.12.2017  Praha  | 

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. zve na konferenci Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

Více
feminismus.czČlánky › Cyber violence against women and girls: World-wide wake-up call

Cyber violence against women and girls: World-wide wake-up call

14. říjen 2015  | Michaela Svatošová
Cyber violence against women and girls: World-wide wake-up call
Minulý měsíc vydala Broadbandová komise pro digitální rozvoj (UN Broadband Commission) zprávu s názvem Cyber violence against women and girls: World-wide wake-up call. Přichází s výzvou k aktivnímu řešení problému kybernásilí na ženách a dívkách. Na vzniku zprávy se podílely UN Women a expertní skupiny Rozvojového programu OSN ( UNDP) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a za značného přispění Association for Progressive Communication (APC).

Zpráva je zásadním dokumentem pro vlády jednotlivých zemí, neziskové organizace působící v oblasti potírání násilí na ženách, tvůrce/kyně politik, policii a bezpečnostní složky, sociální služby, vyučující, novináře/ky, odbory, mezinárodní organizace, donory/ky a celou komunitu uživatelů/ek internetu. Představuje problém kybernásilí z mnoha úhlů, nabízí statistiky, teoretické ukotvení a odkazuje na další zdroje informací jak z legislativní oblasti, tak i na příklady dobré praxe. Především pak představuje tří stupně navzájem propojených doporučení k prevenci a eliminaci všech forem kybernásilí.

Prvním stupněm nápravy je podle zprávy vzdělávání a snaha o změny na úrovni postojů a norem. Druhý stupeň zahrnuje zabezpečení v podobě dohledu a monitorování rizik za účelem minimalizace užívání internetu a sociálních sítí pro ženy a dívky. V tomto bodě je kladen důraz na otevření komunikace mezi poskytovateli sociálních sítí a infrastrukturou internetu a běžnými uživateli/kami, zajištění péče a bezpečného prostoru pro komunikaci a výměnu informací, možnost nahlášení problematického obsahu či nezákonného chování. Poslední ze tří doporučení pak směřuje do oblasti sankcí a aplikace legislativy a patřičných regulací.

Zpráva je postavena na alarmující statistice, která poukazuje na to, že 75 % žen užívajících internet už někdy v digitální prostředí bylo vystaveno násilí na základě genderu. Statistiky genderově podmíněného násilí představují riziko pro základní lidská práva, omezují dosažení udržitelného rozvoje a genderové rovnosti a posílení postavení žen. Kybernásilí na ženách má neodmyslitelné globální společenské i ekonomické dopady.

Kyberprostor nemá hranice a jednotlivé formy násilí jdou napříč kulturními rozdíly i sociálními statusy. Spolu s nárůstem uživatelů/ek internetu a informačních a komunikačních technologií a nových médií počty ohrožených osob stoupají, zároveň ale vznikají i nové možnosti, jak násilí na ženách čelit.

Přínos této zprávy je neoddiskutovatelný. Přesto se mezi aktivisty/kami a zastánci/kyněmi lidských práv vznesla debata nad jejím obsahem, který je v několika bodech shledáván jako problematický. Jednou z kritik jsou právě zmíněné statistiky o počtu žen a dívek zažívajících násilí. Tato čísla zároveň odkazují na tzv. digital divide (digitální propast), kdy je stále ještě velké procento žen, které nemají z různých důvodů přístup k internetu a informačním technologiím. Podle propočtů by mělo během tří let být zapojeno do sítě dalších 450 milionů žen. Vzrůstají však obavy, že se ženy mohou internetu vyhýbat právě z důvodu potenciálního násilí. Přístup k internetu je přitom zásadní jak pro ženská práva a svobodu projevu, tak i pro boj proti násilí na ženách a dívkách.

Dalším z problematických míst je víceúrovňový model doporučení pro řešení otázky kybernásilí. Jednotlivé stupně odkazují k výchově a vzdělávání, ale nezahrnují už na příklad práci s genderovými stereotypy a předsudky, či kulturní podmíněnost. UN Women volají po navázání spolupráce a komunikace s poskytovali internetových služeb a ICT, ale opomíjí upozornit na problematičnost jejich postavení. Jsou to často oni, díky nimž je násilí reprodukováno a vůbec přítomno v této oblasti.

Nejproblematičtějším doporučením je pak regulace a dozor v prostředí internetu. Cenzura a omezování svobody slova nejsou nejideálnějším možným řešením. Díky nim dochází často jen k zneviditelnění toho, co má být řešeno od spodu. Nejinak je tomu i v případě sankcí pro pachatele/ky násilí. Důraz by měl být kladen především na úrovni prevence a ochrany a přímé pomoci osobám, které zažily nebo zažívají násilí na internetu.

Zpráva slouží jako poměrně vyčerpávající zhodnocení situaci na poli kybernásilí na ženách a dívkách. Její cíle směřují do dvou prioritních oblastí – eliminace kybernásilí a genderově podmíněného násilí – a využití technologií k boji proti těmto formám násilí. Zpráva obsahuje celou řadu důležitých bodů a faktických informací. Nicméně je třeba stále pokračovat v důkladném zkoumání dalších oblastí, jako je třeba anonymita, a otvírat nadále debatu na téma násilí na ženách.

Celá zpráva je ke stažení zde:


www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.