Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Noc myšlenek – Být či nebýt dnes feminist(k)ou?

31.1.2019  Praha  | 

Co to znamená, když o sobě dnes někdo řekne, že je feminist(k)a? Jakou roli v renesanci feminismu sehrávají sociální sítě? Představuje třeba #MeToo virální fenomén nebo se jedná o společensko-feministické hnutí 21. století? Přijďte na naši akci NOC MYŠLENEK Tváří v tvář přítomnosti: Být či nebýt dnes feminist(k)ou? Se známými osobnostmi jakými jsou Kamil Fila, Pavel Houdek, Abnousse Shalmani se zaměříme na téma feminismu v současnosti prostřednictvím debat a projekce filmu „Kluci a Guillaume, ke stolu!“ 31. ledna u nás ve Francouzském institutu od 17.30 do půlnoci a v CEFRES od 14 do 16 h! Vstup zdarma.

Více

Uvedení tématu sexuálního násilí do českého výzkumu dějin druhé světové války a jejích následků – Workshop

1.2.2019  Praha  | 

Ačkoliv se v uplynulých čtyřiceti letech intenzivně rozvíjel historický výzkum sexuálního násilí, v českém prostředí toto téma stále představuje pověstné bílé místo. A to chceme změnit. V souladu s tezí Susan Brownmiller v níž je znásilnění výrazem moci, nikoli chtíče, nabízí náš workshop uvedení do tohoto tématu. Usilujeme zejména o propojení badatelů, kteří se daným tématem zabývají nebo by o něm chtěli v budoucnu psát. Jednodenní workshop, s účastí Reginy Mühlhäuser a Anny Hájkové, propojí ve třech blocích úvodní metodologickou přednášku s představením případových studií a reflektovanou prací s prameny.

Více
feminismus.czČlánky › Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?

Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?

Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?
Mnoho lidí mohlo vnímat situaci kolem výše penzí před důchodovou reformou, jako velmi nevýhodnou pro muže. Ti přispívají do celého balíku, z něhož se penze čerpají, více, ale ve výsledku z něj využívají méně (žijí kratší dobu než ženy a přispívají na ženy, které díky nižším platům a kratší odpracované době dané mateřstvím přinášejí do celkového fondu méně prostředků).

Mnoho lidí mohlo vnímat situaci kolem výše penzí před důchodovou reformou, jako velmi nevýhodnou pro muže. Ti přispívají do celého balíku, z něhož se penze čerpají, více, ale ve výsledku z něj využívají méně (žijí kratší dobu než ženy a přispívají na ženy, které díky nižším platům a kratší odpracované době dané mateřstvím přinášejí do celkového fondu méně prostředků).

Ale chceme přistoupit na to, že zásluhový systém, který přináší penzijní reforma, je spravedlivější? Považujeme opravdu za spravedlivé, že fotbalista má mnohem větší příjem než zdravotní sestra? Co je pro nás důležitější? Práce učitelky v mateřské škole nebo bankéře? Kdo přináší společnosti více prospěchu? Více peněz každopádně bankéř, ale přináší také více prospěchu? Má větší zásluhy než například učitelka v mateřské škole, která dokáže připravit tisíce dětí na život ve společnosti, přispět k vyrovnání jejich mnohdy velmi odlišných startovních pozic před nástupem do základní školy? Nemyslím si také, že by bylo nějak výrazně náročnější být bankéřem nebo programátorem než zdravotní sestrou či učitelkou v mateřské školce, jsou to práce, které obnášejí vysokou míru stresu a vysoké pracovní nasazení.

Pouze 1 % mužů nastupuje v ČR na rodičovskou dovolenou. Takže to je 99 % žen, které čerpají mateřskou/rodičovskou dovolenou. 3 až 6 let, ale někdy také třeba 9 let pobírají měsíčně cca 7.500 Kč. Roky strávené na mateřské/rodičovské dovolené se započítávají do odpracovaných let při výpočtu výše penzí, to je zcela v pořádku. Ale reforma přinese větší důraz na výši mzdy pobírané v průběhu celého života. A právě příjem (rodičovský příspěvek) mají ženy, které tráví čas na mateřské/rodičovské dovolené, podstatně nižší než jejich partneři, kterým se započítává do budoucí výše penzí dejme tomu 25.000 Kč (průměrný plat v ČR za měsíc), tedy 3x větší obnos, než ženám, po dobu až 9 let.

A jsou to opět ženy, které častěji odchází do nevýhodných předčasných důchodů, protože právě ony pečují o své rodiče či o rodiče svých partnerů. Místo svých povolání volí náročnou pečovatelskou práci, ve prospěch své rodiny, svého partnera a celé společnosti. Jedná se o práci neplacenou, takže ženy, které se pro tuto práci rozhodnou, budou opět penalizovány výší, resp. níží, svých penzí.

Očekávanou důchodovou reformou se posuneme k systému zásluhovému, druhý pilíř bude výhodný pro skupiny vysokopříjmové. Kdo více vydělává, bude mít nárok na vyšší penze. Ale jsou to opravdu ti, kteří přinášejí naší společnosti více zásluh? A jak se vyrovnat s neplacenou prací, kterou je potřeba odvádět, protože společnost je na této práci závislá? Jak zhodnotit její dosah a význam, jak ocenit osoby, které se jí věnují? Rozhodně se to nedaří při reformě penzijního systému.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.