Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Odejít, nebo zůstat? Večer sdílení na téma de/institucionalizace

22.10.2018  Praha  | 

Institut úzkosti / Institute of Anxiety vyzývá a vítá všechny, kdo chtějí kriticky promýšlet a diskutovat svoje zkušenosti s de/institucionalizací! Večer sdílení je komorním formátem pro cca 20 lidí, z nichž každý se přímo účastní a večer tak spoluutváří, nikdo se neocitá v roli publika. Jednotlivé příspěvky jsou omezeny časem 5 minut a umožňují představit vlastní zkušenost či situaci jako politikum různého druhu. Zůstává čas na moderovanou diskuzi a závěrečnou debatu o tom, co nám sdílení dalo. Večer sdílení není prostorem pro terapii, ale živou kritickou diskuzi.

Více

Jazyk – nástroj (feministické) ne_svobody?

24.10.2018  Praha  | 

Na dalším z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude představena nejnovější kniha Jany Valdrové (Univerzita Innsbruck), jazykovědkyně a specialistky na genderovou lingvistiku „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit” Autorka představí svoji analýzu označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru. Diskutovat bude také Ondřej Beran, z Centra pro etiku na Univerzitě Pardubice, zástupce editorského týmu, který připravil knihu Deborah Cameron „Mýtus o Marsu a Venuši. Mluví muži a ženy opravdu různými jazyky?“ k vydání v českém překladu. O souvislostech genderu, queer a jazyka bude pak hovořit také Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá genderem v jazyce a generickým maskulinem v němčině a v češtině.

 

Více
feminismus.czČlánky › Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?

Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?

Co je spravedlivější? Systém rovnostářský nebo zásluhový?
Mnoho lidí mohlo vnímat situaci kolem výše penzí před důchodovou reformou, jako velmi nevýhodnou pro muže. Ti přispívají do celého balíku, z něhož se penze čerpají, více, ale ve výsledku z něj využívají méně (žijí kratší dobu než ženy a přispívají na ženy, které díky nižším platům a kratší odpracované době dané mateřstvím přinášejí do celkového fondu méně prostředků).

Mnoho lidí mohlo vnímat situaci kolem výše penzí před důchodovou reformou, jako velmi nevýhodnou pro muže. Ti přispívají do celého balíku, z něhož se penze čerpají, více, ale ve výsledku z něj využívají méně (žijí kratší dobu než ženy a přispívají na ženy, které díky nižším platům a kratší odpracované době dané mateřstvím přinášejí do celkového fondu méně prostředků).

Ale chceme přistoupit na to, že zásluhový systém, který přináší penzijní reforma, je spravedlivější? Považujeme opravdu za spravedlivé, že fotbalista má mnohem větší příjem než zdravotní sestra? Co je pro nás důležitější? Práce učitelky v mateřské škole nebo bankéře? Kdo přináší společnosti více prospěchu? Více peněz každopádně bankéř, ale přináší také více prospěchu? Má větší zásluhy než například učitelka v mateřské škole, která dokáže připravit tisíce dětí na život ve společnosti, přispět k vyrovnání jejich mnohdy velmi odlišných startovních pozic před nástupem do základní školy? Nemyslím si také, že by bylo nějak výrazně náročnější být bankéřem nebo programátorem než zdravotní sestrou či učitelkou v mateřské školce, jsou to práce, které obnášejí vysokou míru stresu a vysoké pracovní nasazení.

Pouze 1 % mužů nastupuje v ČR na rodičovskou dovolenou. Takže to je 99 % žen, které čerpají mateřskou/rodičovskou dovolenou. 3 až 6 let, ale někdy také třeba 9 let pobírají měsíčně cca 7.500 Kč. Roky strávené na mateřské/rodičovské dovolené se započítávají do odpracovaných let při výpočtu výše penzí, to je zcela v pořádku. Ale reforma přinese větší důraz na výši mzdy pobírané v průběhu celého života. A právě příjem (rodičovský příspěvek) mají ženy, které tráví čas na mateřské/rodičovské dovolené, podstatně nižší než jejich partneři, kterým se započítává do budoucí výše penzí dejme tomu 25.000 Kč (průměrný plat v ČR za měsíc), tedy 3x větší obnos, než ženám, po dobu až 9 let.

A jsou to opět ženy, které častěji odchází do nevýhodných předčasných důchodů, protože právě ony pečují o své rodiče či o rodiče svých partnerů. Místo svých povolání volí náročnou pečovatelskou práci, ve prospěch své rodiny, svého partnera a celé společnosti. Jedná se o práci neplacenou, takže ženy, které se pro tuto práci rozhodnou, budou opět penalizovány výší, resp. níží, svých penzí.

Očekávanou důchodovou reformou se posuneme k systému zásluhovému, druhý pilíř bude výhodný pro skupiny vysokopříjmové. Kdo více vydělává, bude mít nárok na vyšší penze. Ale jsou to opravdu ti, kteří přinášejí naší společnosti více zásluh? A jak se vyrovnat s neplacenou prací, kterou je potřeba odvádět, protože společnost je na této práci závislá? Jak zhodnotit její dosah a význam, jak ocenit osoby, které se jí věnují? Rozhodně se to nedaří při reformě penzijního systému.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.