Vyučená švadlena národního podniku Šumavan

27.11.2017  Praha  | 

Galerie hlavního města Prahy představuje práce české umělkyně užívající provokativní pseudonym Sráč Sam. Její tvorba je založena na aktivní kritice nefunkčních/neproduktivních institucionálních rámců a nabývá rozmanitých podob od architektonických realizací přes objektovou, textilní, malířskou či filmovou tvorbu po sociálně angažované performativní projekty.
 

Více

Rape culture ve filmech a seriálech

30.1.2018  Praha  | 

Beseda s Kamilem Filou na téma sexuálního násilí a sexismu ve filmech a seriálech, které bude předcházet promítání filmu Špína Terezy Nvotové.

Více

A pak přišla Mirna

13.2.2018  Praha  | 

Když se z dvacetiletých rebelek stanou třicátnice. Všechno, za co bojovaly, občanská angažovanost, nenormativní postavení ženy ve společnosti, alternativní genderové a rodinné vzorce, najednou tak nějak postrádá smysl. Notabene když to něco s růžovým batůžkem na zádech, co jim říká „matko“, se dokáže s tak povědomou razancí vymezit vůči předchozí generaci. Hra německo-švýcarské autorky Sibylle Berg volně navazuje na její předchozí úspěšnou hru A teď: svět!, která byla prestižním německým divadelním časopisem Theater heute zvolena Hrou roku 2014.

 

Více
feminismus.czČlánky › Čistá a sebejistá: reakce MICHALA VIEWEGHA na Výzvu Gender Studies

Čistá a sebejistá: reakce MICHALA VIEWEGHA na Výzvu Gender Studies

5. květen 2003  | Michal Viewegh  |  Lidové noviny
Nedávno jsem se dočetl, že společnost Gender Studies by ráda odtabuizovala menstruaci a přiblížila toto intimní ženské téma české veřejnosti. "Když se mluví o ženách, člověk má pocit, jako by to ani nebylo," praví se v projektu s názvem Tento měsíc menstruuji, přičemž oním "to" je míněna právě menstruace. Ženy z Gender Studies proto vyzývají nejen publicisty, studenty, filozofy a sociology, ale také české umělce, aby se do projektu zapojili, neboť uměleckou cestou se prý dá zpracovat řada ožehavých otázek s menstruací souvisejících.
Nedávno jsem se dočetl, že společnost Gender Studies by ráda odtabuizovala menstruaci a přiblížila toto intimní ženské téma české veřejnosti. "Když se mluví o ženách, člověk má pocit, jako by to ani nebylo," praví se v projektu s názvem Tento měsíc menstruuji, přičemž oním "to" je míněna právě menstruace. Ženy z Gender Studies proto vyzývají nejen publicisty, studenty, filozofy a sociology, ale také české umělce, aby se do projektu zapojili, neboť uměleckou cestou se prý dá zpracovat řada ožehavých otázek s menstruací souvisejících.

Musím přiznat, že jakožto český umělec jsem se po přečtení této výzvy upřímně zastyděl, neboť na téma menstruace jsem dosud nenapsal ani jedinou povídku, natožpak román či operní libreto, a nepřímo jsem tak přispěl k udržování onoho pokryteckého statu quo. Uvědomil jsem si, že přestože máme už mnoho let svobodu slova, pokud jde o menstruaci, stále žijeme v zajetí orwellovského dvojího myšlení: něco jiného si myslíme, něco jiného říkáme. Třináct let po sametové revoluci se schováváme za zbabělé "manželka to dostala", protože nenacházíme dost občanské kuráže, abychom neuhýbavě řekli "manželka menstruuje".

S něčím takovým se nelze smířit. Kdokoli se trochu orientuje v současném českém umění, musí dát výzvě z Gender Studies za pravdu. Kromě asi dvou výtvarníků a muzikantského dua Horáček, Hapka (píseň Z fotky mé mámy kape krev) se zatím v Čechách nenašel nikdo, kdo by se postavil k vložkám čelem. Opravdu se zdá, jako by menstruace české umělce neinspirovala - a když už se najde autor odhodlaný rozpadající se povrch děložní sliznice umělecky zpracovat, jeho počáteční odvaha se obvykle omezí jen na přímočarý název a v díle se pak menstruace prakticky neobjeví (viz nedávno vydaná kniha Bohuslava Vaňka Havel, ženy, hygiena).

Můžeme ale právem namítnout, že jsou tu i jiná tabuizovaná témata, o nichž se nemluví prakticky vůbec, a jejichž umělecké zobrazení je proto možná ještě naléhavější. Uvedu příklad: zatímco britská výtvarnice Tracy Eminová se díky svým menstruací potřísněným kalhotkám dostala až do finále prestižní Turnerovy ceny, nedávný pokus Davida Černého o instalaci zlatého onanisty na střechu Národního divadla skončil naopak v samém zárodku, administrativním zákazem.

Samozřejmě chápu, že projekty typu Tento měsíc masturbuji nebo Tento měsíc začínám plešatět nemohou vzniknout ve společnosti Gender Studies, ale to neznamená, že by byly méně aktuální. Nebo snad znáte jedinou českou básnířku, malířku či baletní sólistku, která by umělecky ztvárnila třeba zvětšení prostaty?

Lidové noviny, 18.04.2003

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.