Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Volební právo žen v USA a v Československu

18.10.2018  Praha  | 

Přijďte se podívat na promítání filmu Iron Jawed Angels a následně diskutovat o volebním právu žen v USA a v ČSR.

Více

Vernisáž výstavy Žena za mixérem

18.10.2018  Praha  | 

Měla elektrická energie vliv na emancipaci žen? Nahradila práce elektrického proudu práci žen nebo je stále zadržuje u mixéru, zatímco muži rozvíjejí svou imaginaci a politickou angažovanost před obrazovkou? Několik drobných sond do reklamního světa elektrospotřebičů a s nimi prezentovaných mužských a ženských rolí v reklamní a propagační fotografii.
 

Více
feminismus.czČlánky › Čistá a sebejistá: reakce MICHALA VIEWEGHA na Výzvu Gender Studies

Čistá a sebejistá: reakce MICHALA VIEWEGHA na Výzvu Gender Studies

5. květen 2003  | Michal Viewegh  |  Lidové noviny
Nedávno jsem se dočetl, že společnost Gender Studies by ráda odtabuizovala menstruaci a přiblížila toto intimní ženské téma české veřejnosti. "Když se mluví o ženách, člověk má pocit, jako by to ani nebylo," praví se v projektu s názvem Tento měsíc menstruuji, přičemž oním "to" je míněna právě menstruace. Ženy z Gender Studies proto vyzývají nejen publicisty, studenty, filozofy a sociology, ale také české umělce, aby se do projektu zapojili, neboť uměleckou cestou se prý dá zpracovat řada ožehavých otázek s menstruací souvisejících.
Nedávno jsem se dočetl, že společnost Gender Studies by ráda odtabuizovala menstruaci a přiblížila toto intimní ženské téma české veřejnosti. "Když se mluví o ženách, člověk má pocit, jako by to ani nebylo," praví se v projektu s názvem Tento měsíc menstruuji, přičemž oním "to" je míněna právě menstruace. Ženy z Gender Studies proto vyzývají nejen publicisty, studenty, filozofy a sociology, ale také české umělce, aby se do projektu zapojili, neboť uměleckou cestou se prý dá zpracovat řada ožehavých otázek s menstruací souvisejících.

Musím přiznat, že jakožto český umělec jsem se po přečtení této výzvy upřímně zastyděl, neboť na téma menstruace jsem dosud nenapsal ani jedinou povídku, natožpak román či operní libreto, a nepřímo jsem tak přispěl k udržování onoho pokryteckého statu quo. Uvědomil jsem si, že přestože máme už mnoho let svobodu slova, pokud jde o menstruaci, stále žijeme v zajetí orwellovského dvojího myšlení: něco jiného si myslíme, něco jiného říkáme. Třináct let po sametové revoluci se schováváme za zbabělé "manželka to dostala", protože nenacházíme dost občanské kuráže, abychom neuhýbavě řekli "manželka menstruuje".

S něčím takovým se nelze smířit. Kdokoli se trochu orientuje v současném českém umění, musí dát výzvě z Gender Studies za pravdu. Kromě asi dvou výtvarníků a muzikantského dua Horáček, Hapka (píseň Z fotky mé mámy kape krev) se zatím v Čechách nenašel nikdo, kdo by se postavil k vložkám čelem. Opravdu se zdá, jako by menstruace české umělce neinspirovala - a když už se najde autor odhodlaný rozpadající se povrch děložní sliznice umělecky zpracovat, jeho počáteční odvaha se obvykle omezí jen na přímočarý název a v díle se pak menstruace prakticky neobjeví (viz nedávno vydaná kniha Bohuslava Vaňka Havel, ženy, hygiena).

Můžeme ale právem namítnout, že jsou tu i jiná tabuizovaná témata, o nichž se nemluví prakticky vůbec, a jejichž umělecké zobrazení je proto možná ještě naléhavější. Uvedu příklad: zatímco britská výtvarnice Tracy Eminová se díky svým menstruací potřísněným kalhotkám dostala až do finále prestižní Turnerovy ceny, nedávný pokus Davida Černého o instalaci zlatého onanisty na střechu Národního divadla skončil naopak v samém zárodku, administrativním zákazem.

Samozřejmě chápu, že projekty typu Tento měsíc masturbuji nebo Tento měsíc začínám plešatět nemohou vzniknout ve společnosti Gender Studies, ale to neznamená, že by byly méně aktuální. Nebo snad znáte jedinou českou básnířku, malířku či baletní sólistku, která by umělecky ztvárnila třeba zvětšení prostaty?

Lidové noviny, 18.04.2003

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.