Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více

Konference Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

11.12.2017  Praha  | 

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. zve na konferenci Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

Více
feminismus.czČlánky › „Charity Bank jsme v roce 2002 zakládali jako banku pro lidi, kteří chtějí měnit svět k lepšímu“, říká Malcolm Hayday, její dlouholetý ředitel

„Charity Bank jsme v roce 2002 zakládali jako banku pro lidi, kteří chtějí měnit svět k lepšímu“, říká Malcolm Hayday, její dlouholetý ředitel

„Charity Bank jsme v roce 2002 zakládali jako banku pro lidi, kteří chtějí měnit svět k lepšímu“, říká Malcolm Hayday, její dlouholetý ředitel
Jak jsou využity vaše úspory v bance? Možná podporují beskydské rehabilitační centrum. Možná minnesotský povrchový důl, finanční spekulaci s kukuřicí a přesun české textilky do Asie. Jisté je, že to nevíte. V řadě zemí fungují a popsanou praxi mění etické banky. Jednou z nich je britská Charity Bank. Přečtete si rozhovor s Malcolmem Haydayem, zakladatelem a dlouholetým ředitelem této banky.

Mohl byste prosím na úvod popsat, co máme rozumět pod pojmem etické bankovnictví?

Etické bankovnictví představuje poskytování finančních a bankovních služeb v souladu se společenskou, kulturní, ekologickou a hospodářskou udržitelností. Etické banky mají za cíl přispívat ke společenským změnám tím, že financují sociální podniky, dobročinné instituce, komunitní spolky, případně i ziskové firmy, pokud jsou z nejširšího možného hlediska udržitelné. Etické banky nemaximalizují svůj zisk; férový zisk je pro ně jen vedlejším důsledkem. Neangažují se ve spekulativních financích a za účelem přepůjčování si nepůjčují na peněžním trhu. Úvěrují pouze pomocí peněz střadatelů. Jsou často spoluvlastněné střadateli a střadatelkami a mohou mít právní formu družstva.

Základními pilíři etického bankovnictví jsou otevřenost a podpora komunitního rozměru života. Jako klient či klientka etické banky víte, komu jsou vaše peníze půjčovány a jak jsou použity. Často máte rovněž příležitost se přímo s financovanými organizacemi potkat, především jsou-li z vašeho okolí, poznat, jaký přinášejí prospěch, a navázat s nimi další vztah.

Bavíme se o etickém bankovnictví. Dobře. Je tedy to, co dělají komerční banky, neetické?

Když hovoříme o sociálním a etickém, tak se pohybujeme na tenkém ledě. Klasický pohled říká, že bankovnictví leží mimo otázku morálky, že je morálně neutrální. A například i bývalý předseda představenstva a výkonný ředitel banky HSBC, Stephen Green, který je rovněž knězem Anglikánské církve, tyto dvě role od sebe drží oddělené. Potíž začíná tehdy, když se komerční banka začne věnovat aktivitám a subjektům, které se některým z jejich klientů a klientek nelíbí. Postoj bank bývá takový, že nejlepším postojem je postoj nemít. S tím já nesouhlasím. Věřím, že bankám by na souvislostech mělo záležet, že by měly být prostředníky mezi stranami a že by měly umožnit své klientele prospět dobrému.

Na webu Charity Bank se říká, že Charity Bank byla založena, aby se věnovala sociálním a společenským potřebám. Co se tím myslí?

Charity Bank jsme v roce 2002 zakládali jako banku pro lidi, kteří chtějí měnit svět k lepšímu. Tato banka půjčuje široké skupině obecně prospěšných organizací a sociálních podniků zabývajících se vzděláváním, životním prostředím, sociální péčí, dostupným bydlením a mnoha dalšími oblastmi. V podstatě jde o organizace, které stojí před vybudováním širšího záběru a hlubšího dopadu, nebo které chtějí překonat závislost na darech a grantech, na což potřebují peníze, které si ale nejsou schopny z různých důvodů půjčit u tradiční banky. Charity Bank neusiluje o navyšování zisku, a proto je schopná úvěrovat za podstatně dostupnějších podmínek. Na druhou stranu však chceme střádajícím, jejichž úspory na úvěrování používáme, nabídnout férový výnos. Věříme v naprostou otevřenost, a proto si na webových stránkách banky můžete snadno nelézt informace o všech dlužnících a jejich projektech.

O jaké projekty například jde?

Dobrým příkladem je Dům sv. Barnabáše v centru Londýna. Je to neziskovka, která má dvojí poslání. Jedním je poskytovat dlouhodobě udržitelné zaměstnání lidem bez domova a pomoci jim úspěšně se začlenit na trh práce. Druhým cílem je péče o dům mimořádné kulturní a historické hodnoty ve čtvrti Soho. Tato organizace se rozhodla přebudovat dům z hostelu, což jej poškozovalo, na vzdělávací akademii cestovního ruchu a pohostinství a na anglický klub. Akademie poskytuje lidem bez domova profesionální vzdělání a společně s klubem i možnost získat kvalitní zaměstnaneckou zkušenost. Úvěr, který jsme poskytli, umožnil dům zrekonstruovat a patřičně zařídit a zahrnoval i prostředky na rozjezd celého záměru. Největším pozitivem na tom je, že se tato činnost stala plně samofinancovatelnou.

Rovněž jsme intenzivně spolupracovali s organizací, která se věnuje pomoci obětem domácího násilí. Tato organizace nabízí krizovou pomoc, dlouhodobou péči i azylové domy. A právě na vybudování azylového ubytování potřebovali financování.

Financovali jsme i stovky dalších projektů, např. několik komunitně vlastněných vodních elektráren, centrum pro asistenční psy a lékařskou diagnostiku pomocí psů, mnoho organických farem, atd.

Původně jste dvacet let pracoval v klasické bance. Co Vás motivovalo k opuštění tradičního bankovnictví ve prospěch etického?

Když se na to tak dívám, tak si myslím, že jsem nic neopustil, jen jsem změnil směr. Uvědomil jsem si, že disciplína a řada znalostí ze soukromého sektoru jsou pro neziskové organizace velmi důležité. Bez nich bylo pro neziskovky v tehdejší době těžké vůbec přežít. Ale hlavně - bez změny financování jejich činnosti by jejich schopnost dosahovat opravdu dlouhodobého a významného dopadu na společnost byla vážně omezena, když ne ohrožena.

Změna financování neziskovkám umožňuje dvě věci. Za prvé dosáhnout větší nezávislosti na proměnlivé chuti státu neziskové organizace grantově podporovat a za druhé svoji činnost rozšířit a dopad na společnost tak posílit. A právě proto jsem začal uvažovat, jak do neziskového sektoru přivést peníze i jinak než ve formě darů a grantů.

Většina neziskových organizací nemá akciovou strukturu a další peníze musejí být buď darovány, nebo půjčeny. Zásadní je, že objem potenciálních půjček bude vždycky mnohonásobně větší než objem darů. Podívejte se, máte-li nějaký obnos peněz, tak z něj část můžete někomu darovat a už neočekáváte, že ji dostanete zpět. Pak je tady ale ta větší část peněz, kterou budete potřebovat v budoucnu. A právě u této části peněz je pro mnoho lidí důležité, aby před tím, než je budou potřebovat, tyto peníze mohly ve formě půjčky prospět něčemu dobrému někde jinde. Náš výzkum ukázal, že na každé jedno Euro, které jsou lidé ochotni darovat, jsou ochotni na dobrý účel půjčit deset Euro.

Do neziskového sektoru jsem také přišel jako někdo, kdo, řekl bych, ovládá bankovní jazyk. Když spolu jednají zástupci a zástupkyně neziskového sektoru a bank, hovoří každý jiným jazykem. Možná používají stejné výrazy, ale jejich význam je jiný, a tak ani pro jednu stranu není snadné budovat vzájemnou důvěru.

A jak do Vašeho záměru změnit financování neziskového sektoru zapadala Charity Bank? Jaké kroky jste podnikli k jejímu rozběhnutí?

Na samém začátku jsme plán založit banku neměli. Tento plán se teprve postupně ukázal být tím pravým. Z počátku, v podstatě celých prvních 18 měsíců, jsem strávil diskuzemi s lidmi. Snažil jsem se porozumět tomu, jak se na věci dívají, jakou míru rizika jsou ochotni přijmout, jaké mají jejich organizace kapitálové potřeby, jak je hodlají financovat a je-li tomu skutečně tak, že v případě, že je neufinancují z darů a grantů, tak dané činnosti zkrátka nebudou dělat. Kdyby tomu tak bylo, znamenalo by to opravdu zásadní problém.

Spoustu času jsem také debatoval s filantropy a rozebíral s nimi, zda jejich dary mají kýžený dopad a zda by mohlo dopad zvýšit, kdyby je investovali. Především dva lidé se k tomu skutečně odhodlali a svěřili nám první peníze. A během dalších dvou tří let se mně podařilo počáteční sumu 500 tisíc liber darovaných Charities Aid Foundation zvýšit na pět milionů. Všech pět milionů jsme půjčili zhruba 200 organizacím a všechny z nich až do poslední dluh splatily. Takto jsme nabírali praktické zkušenosti a přesvědčovali sami sebe, přesvědčovali trh, přesvědčovali regulátora a především budoucí investory.

Zmínil jste, že všech 200 organizací dluh v pořádku splatilo. Míra nesplacených úvěrů vůči Charity Bank je i dnes mimořádně nízká. Připadá mi, že s organizacemi, se kterými pracujete, se bankovní byznys dá dělat velmi dobře. Proč jsou tedy tradičními bankami opomíjené?

On se totiž s nimi bankovní byznys nedá dělat obvyklým způsobem. Neziskový sektor je ve srovnání se sektorem středních a menších podniků poměrně malý. Tradiční banka si z ekonomického hlediska dvakrát rozmyslí, jestli se jí vyplatí investovat čas a energii do porozumění pro ni novému a složitému sektoru. Když si to vezmete, tak taková středně velká dobročinná organizace může mít až čtyřicet různých dárců, a porozumět dynamice takové struktury není jednoduché. Hlavní překážkou není rizikový profil sektoru, ale dostatečná míra zhodnocení peněz pro tradiční banky. Navíc neziskové organizace nemívají zájem o další profitabilní bankovní služby jako je správa investic, atd. Neziskovky potřebují běžný účet a možná úvěr.

A jak tedy s neziskovým sektorem vybudovala ekonomicky udržitelný vztah Charity Bank?

Je to tím, že my máme jiný byznysový model; Charity Bank se zaměřuje výhradně na neziskový sektor a zná jej pravděpodobně lépe, než jakákoliv jiná banka. A z toho pramení i vzájemná důvěra. Svým způsobem si dlužníci váží toho, že spolupracují s námi, daleko více, než by si vážili spolupráce s komerční bankou. A příležitostně se někteří z nich na věc dívají i tak, že kdyby úvěr nesplatili komerční bance, tak jí zas až tak neublíží, zatímco kdyby nesplatili nám, vzali by šanci ucházet se o financování nějaké další neziskovce.

Jak byla myšlenka etického bankovnictví a Charity Bank přijímána veřejností?

Celkově se na nás lidé dívali spíše skepticky a očekávali, že to nezvládneme. Ale to se nestalo. Další lidé si naopak začali uvědomovat, že to myslíme vážně a že jsme narazili na skutečnou příležitost, jak reálně pomoci. Čím dál tím více z nich si oblíbilo, že vidí, jaký dopad jejich úspory mají, že vidí napojení svých peněž na hmatatelný svět. Někteří jsou přesvědčeni, že by si dobročinné organizace neměly půjčovat. Jiným jde o co nejvyšší úrokový výnos. Ty neuspokojíme. Spousta lidí je ale ochotná nás podpořit a přejí si, aby myšlenka uspěla. V současné době máme důvěru vládních institucí, velkých bank, velkých neziskových organizací a podobně. O Charity Bank se píší novinové články. Nejviditelnější to bylo uprostřed finanční krize, když média hledala alternativy k nemocnému finančnímu sektoru, o kterých by mohla veřejnosti poreferovat. Po reportáži BBC, odvysílané v ranním vysílání, o jednom z našich klientů, se nám zhroutil server i telefonní ústředna - tolik lidí si chtělo u nás založit účet. Většina sociálních bank si nemůže dovolit reklamní kampaň, a tak se spoléháme na internet, sociální sítě a na to, že si o tom lidé řeknou.

Malcolm Hayday v roce 2002 spoluzakládal a následujících 10 let vedl úspěšnou britskou etickou banku Charity Bank. Jedná se o první britskou autorizovanou banku, která má oficiální status neziskové organizace, tzv. charity status. Charity Bank poskytuje úvěry sociálním podnikům, komunitním a neziskovým organizacím a umožňuje lidem investovat své peníze v souladu se svými hodnotami. Malcolm Hayday se na poli etického investování pohybuje již delší dobu, působil ve vedoucích funkcích v několika nadacích a zastřešujících organizacích etického finančnictví (jako Charities Aid Foundation, International Association of Investors in the Social Economy či The Big Issue Foundation). Jako konzultant byl zapojen do řady projektů (Move your Money, Small is Bankable). V březnu 2013 se stal ředitelem Institutu pro etické bankovnictví (Institute for Social Banking), zastřešující organizace, jejímiž členy je 15 evropských sociálních a ekologických finančních institucí. (zdroj: Oběžník konference „…aby peníze dávaly smysl“, Brno 12. – 13.09.2013)

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.