Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Aféra obchodu s ženami otřásá Černou Horou

Aféra obchodu s ženami otřásá Černou Horou

15. říjen 2003  | Pavla Frýdlová
V Podgorici se mladá cizinka bez dokumentů a s viditelnými stopy násilí po celém těle obrátila o pomoc na policii. Odstartovala aféru, která ohrožuje pohodlná křesla vládnoucí a politické špičky Černé Hory.
Aféra začala 12. listopadu 2002. Tehdy se v Podgorici mladá cizinka bez dokumentů a s viditelnými stopy násilí po celém těle obrátila o pomoc na policii. Policista shodou okolností nedávno prošel výcvikovým kursem o obchodu s ženami, který organizoval »Bezpečný dům pro ženy«, nevládní organizace, zabývající se pomocí obětem násilí a obchodu se ženami. Policista se spojil s ředitelkou Bezpečného domu a ženu strachující se o svůj život k nim přivezl. Zaměstnankyně a dobrovolnice Bezpečného domu, většinou psycholožky, se snažily dát ženě pocit jistoty a vzbudit v ní důvěru, dům byl stále hlídán. Zároveň informovaly média a obrátily se na Helgu Konrad, vedoucí pracovní skupiny pro boj proti obchodu s lidmi při Paktu stability.
Po několika týdnech, kdy se její zdravotní a psychický stav trochu zlepšil, začala 28 tiletá Moldavanka, matka dvou dětí, která přišla do Jugoslávie před čtyřmi lety pracovat jako číšnice, vypovídat. První výslechy byly korektní a vedli je kvalifikovaní a nezkorumpovaní policisté. Ministr vnitra dal souhlas k vyšetřování. Vyšetřující soudkyně Ana Vuković pracovala velice svědomitě. Ve vyšetřovací vazbě se octla čtveřice mužů, obviněných z nucení ženy k prostituci a k obchodování s ní a s jejím tělem. Byli mezi nimi vysoce postavení vládní činitelé, včetně prvního náměstka státního žalobce Černé Hory. Pak se ale do výslechů zamotali obhájci obviněných a denní desetihodinové výslechy, při nichž advokáti stále dokola chtěli slyšet všechny detaily sexuálního zneužívání, mladá žena psychicky nevydržela. Mezinárodní organizace jí umožnily, aby po třech měsících pobytu v Bezpečném domě z Černé Hory odjela a ve třetí zemi získala statut chráněné svědkyně.
Hlavní žalobce městského soudu v Podgorici počátkem léta odstoupil od žaloby pro nedostatek důkazů, ale ve chvíli, kdy se před novináři nekontroloval, prohlásil, ať odpověď žádají od politiků, od předsedy vlády Djukanoviće a ministra spravedlnosti. Provládní média zastávají dodnes tezi o tom, že celá aféra byla vykonstruována, aby pošpinila vládnoucí stranu před blížícími se volbami. Samozřejmě, že opozice aféru v předvolebním klání využívá, ale zdaleka nevěnuje pozornost základní skutečnosti a tou je zneužívání žen a obchod s nimi. Jedině ženy z neziskových organizací stále pozvedají hlas: organizovaly demonstrace v centru hlavního města Černé Hory, protestovaly proti chování médií, přinášejících nejnechutnější detaily ze soudních spisů, napsaly desítky otevřených dopisů, apelovaly na mezinárodní organizace, aby nenechaly černohorskou vládu smést aféru pod koberec. Publicistka Nadežda Radović-Četković, zakladatelka Bezpečných azylových domů v Srbsku a v Černé Hoře, vydala knížku »Alisija« (Krug, Bělehrad, 2003), v níž volontérky Bezpečného domu v Podgorici, kde Moldavanka strávila tři měsíce, svědčí o jejím i vlastním utrpení. V knize jsou všechny útoky na integritu oběti decentně naznačené, aby byla zachována ženina důstojnost. Dost na tom jak často a bez jediné známky novinářské etiky či studu se objevovala její ústa, vagína, konečník v médiích, jak do nekonečna bylo probíráno znásilňování, skupinový sex atd. Nadežda Radović vydala knížku s úmyslem, aby problematika obchodu se ženami pronikla do svědomí lidí, aby je upozornila na obchodníky s lidmi a na jejich oběti, jaké veřejnost zná z latinsko-amerických televizních seriálů, ale před jejich praktikami ve vlastní zemi zavírá oči.

O tom, že aféra je pro pohodlná křesla vládnoucí a politické špičky Černé Hory nebezpečná, svědčí i to, že zpráva OSBE (Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě), která byla požádána, aby prověřila, zda černohorská justice postupovala podle zákona, je tajná. Obviněním několika jedinců z této aféry by mohla doznat značné trhliny celá síť obchodu s lidmi, vybudovaná v průběhu 90. let v době válečných konfliktů na Balkáně, ale především by se mohla zakymácet křesla pod celou řadou mocných, kteří ač by byli navenek sebevíce prozápadně a proevropsky orientovaní, se i v 21. století drží starých pravidel černohorské patriarchální společnosti: bůh na zemi, otec v rodině a vláce ve státě.

Ačkoliv v černohorských a částečně i srbských médiích po několik měsíců zuřila válka mezi zastánci obviněných a těch, kteří chtějí znát pravdu o obchodování s lidmi, veřejnost s obětí příliš soucitu nemá. Je možné číst komentáře typu »přece si nemyslela, že tady bude pracovat jako lékařka«. Lidé nechtějí vidět rozdíl mezi prostitucí a násilným přinucením k ní. S výpovědí mladé Moldavanky se manipulovalo, byla zpochybňována, zneužívána, aby nakonec byla prohlášena za lež. A ona sama obhájci obviněných i novináři za viníka, který vyvolal skandál a odešel. Není-li přítomna, neexistuje ani to, co se stalo, nebo všechno co se stalo, bude zapomenuto. Jen hrstka žen dále hájí její i své právo (respektive právo všech) na důsledné vyšetření případu a označení viníků. Avšak na žádost o otevření parlamentní rozpravy o obchodu s lidmi na území Černé hory nedostaly ženy z Bezpečného domu dodnes odpověď, jejich práce je znevažována. Naši podporu mají.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.