Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › 15 let Pekingské deklarace a akční platformy - čas na hodnocení?

15 let Pekingské deklarace a akční platformy - čas na hodnocení?

15 let Pekingské deklarace a akční platformy  - čas na hodnocení?
V září 1995 se více než 45.000 lidí sjelo na čtvrtou světovou konferenci OSN o ženách, kde ženské nevládní organizace a zástupci 189 vlád společně vytvořili Pekingskou deklaraci a akční platformu (= Pekingská akční platforma) zaměřenou na odstranění překážek účasti žen ve všech oblastech veřejného i soukromého života. Platforma určuje 12 stěžejních oblastí zájmu (viz tabulka) a představuje cíle a doporučené kroky pro zlepšení přístupu žen k právům v těchto oblastech. Pekingská akční platforma představuje dodnes jeden z nejkomplexnějších a nejprogresivnějších dokumentů OSN v oblasti prosazování ženských práv.

V září 1995 se více než 45.000 lidí sjelo na čtvrtou světovou konferenci Organizace spojených národů (OSN) o ženách (1), kde ženské nevládní organizace a zástupci 189 vlád společně vytvořili Pekingskou deklaraci a akční platformu (= Pekingská akční platforma) zaměřenou na odstranění překážek účasti žen ve všech oblastech veřejného i soukromého života. Platforma určuje 12 stěžejních oblastí zájmu (viz tabulka) a představuje cíle a doporučené kroky pro zlepšení přístupu žen k právům v těchto oblastech. Pekingská akční platforma představuje dodnes jeden z nejkomplexnějších a nejprogresivnějších dokumentů OSN v oblasti prosazování ženských práv. Dá se říct, že hlavním posláním Pekingské akční platformy je závazek států formulovat národní akční plán pro prosazování rovných příležitostí, vybudovat národní institucionální mechanismy pro realizaci strategických cílů a zohledňovat dopady vládních politik a opatření na ženy a muže (tzv. gender mainstreaming).

Spolupráce mezi hnutími za zrovnoprávnění žen a mezinárodním společenstvím

Vznik Pekingské deklarace a akční platformy odráží obrovské úsilí mezinárodních nevládních organizací, které se podílely na přípravě 4. světové konference. OSN podporovala přístup nevládních organizací a to zejména v průběhu celého roku 1995, kdy zasedala Komise OSN pro postavení žen (2), a mnohé vlády začlenily nevládní organizace do svých delegací. Nevládní organizace dostaly prostor zejména díky svému dlouholetému působení přímo v ”terénu”, realizaci watchdogových aktivit a své neustálé profesionalizaci. Samotný průběh konference nebyl bezproblémový - mnohé formulace nebyly pro členské státy přijatelné a za velký úspěch se dá považovat, že i přes počáteční odpor se do deklarace (§2) dostala formulace, že lidská práva jsou univerzální, nezcizitelná a nedělitelná.

Co nám přineslo 15 let Pekingu?

Vzhledem k historii Pekingské akční platformy přichází hodnocení o jejím naplňování nejen ze stran vlád, ale především od nevládních organizací a agentur OSN. Každé pětileté výročí tak přináší hodnocení (často pod zkratkou Beijing +5 a +10) postavení žen na globální, národní a lokální úrovni. Nebude asi překvapením, že nejvíce kritické bývají zprávy ženských nevládních organizací (3). Například při posledním hodnocení před pěti lety vydala nadnárodní organizace WEDO kritickou zprávu, která dokonce mluví o zradě v souvislosti s naplňováním závazků vládami (4). Má tedy smysl se na deklaraci odvolávat, nebo se jedná pouze o prázdné politické proklamace?

Míra dosažených úspěchů za posledních 15 let je v jistých oblastech nepopiratelná. Postavení žen ve veřejném životě se zlepšilo - v globálním průměru se podíl žen v národních shromážděních zvýšil z 9% na 16% a v 16 zemích to bylo na 30% a více. Výjimku tvořily země východní Evropy a střední Asie, kde hodnoty klesly po pádu komunistických režimů. K dnešnímu dni se jako pozitivní příklad hodnotí Latinská Amerika, kde díky zavedením kvót jsou ženy v zákonodárných sborech na vzestupu. V Asii a v Jižní Americe vyrostlo silné sociální hnutí žen a počet svépomocných skupin a mikrofinančních iniciativ se počítá na stovky tisíc. V oblasti přístupu ke vzdělávání se také ušlo kus cesty - počet dívek v terciárním vzdělávání v severní Africe stoupl z 68 v roce 1998/1999 na 104 v roce 2006/2007 (porovnání počtu dívek na 100 chlapců).

Avšak vývoj není rovnoměrný a někde situace stagnuje či naopak dochází k jejímu zhoršení. V roce 2009 žádný parlament v Evropské unii nevykazoval rovné zastoupení žen a mužů. Průměr zastoupení žen je zde 23% a za posledních pět let došlo jen k velmi malým pokrokům. Průměrné zastoupení žen v národních vládách je také 23%. Ženy jsou čím dál tím víc ekonomicky aktivní, ale stále jsou patrná genderově segregovaná odvětví a nerovné výdělky. Statistiky ukazují, že ženy ve Spojených státech mají o 40% vyšší riziko spadnout pod hranici chudoby než muži a v Latinské Americe příjmy žen činily pouze 39% příjmu mužů. Neplacená práce je převážně doménou žen a je jedno, jestli na severu nebo jihu.

Jedním z nejtíživějších problémů je tzv. feminizace obětí HIV/AIDS v Africe. AIDS je nejčastější příčinou úmrtí v subsaharské Africe a ženy tvoří 60% případů. Dále zůstává znepokojivě vysoká úmrtnost matek v mnoha rozvojových zemích (odhadem 529.000 žen ročně zemře během těhotenství a porodu, přičemž 98% z těchto úmrtí připadá na rozvojové země).

12 kritických oblastí

1. Vymýcení chudoby: Zajistit rovný přístup k cenově přijatelnému bydlení, půdě, přírodním zdrojům, úvěrům a dalším službám.

2. Vzdělávání: Vyrovnat genderovou nerovnost na základních a středních školách do roku 2005.

3. Zdraví: Posílit zdravotnické služby a snížit úmrtnost matek.

4. Násilí: Podniknout právní a sociální opatření k předcházení násilí a odstranění obchodování se ženami.

5. Ozbrojené konflikt: Zvýšit účast žen na řešení konfliktů.

6. Ekonomická nerovnost: Zajistit rovné zacházení a odměny, zajistit rovný přístup ke zdrojům, zaměstnání, trhům a obchodování pro ženy.

7. Rozhodovací a mocenské pozice: Dosáhnout genderové rovnováhy ve státních orgánech a rovné účasti žen v mocenských strukturách.

8. Institucionální zabezpečení: Začlenit hledisko rovnosti pohlaví do všech předpisů, veřejných politik, programů a projektů.

9. Lidská práva: Podporovat ratifikaci a podporovat provádění mezinárodních úmluv o lidských právech.

10. Média: Zajistit přístup žen k informacím a odstranit genderové stereotypy v médiích, včetně ICT.

11. Životní prostředí: Zvýšit zapojení žen v oblasti životního prostředí a začlenit gender do politiky udržitelného rozvoje.

12. Dívka dítě: Ujistit se, že dívky mají rovný přístup ke vzdělání a zdravotní péči a rozvíjet jejich pozitivní sebehodnocení.

Česká republika a Peking + 15 (Několik příkladů)*

Chudoba: Zhruba 50% českých žen se po rozvodu ocitá v pásmu ohrožených chudobou, přesněji řečeno neúplné domácnosti vedené ženou/matkou po rozvodu mívají příjmy pod hranicí 1,5násobku životního minima.

Vzdělávání: Počet žen převyšuje počet mužů skoro na všech vzdělávacích úrovních (např. mezi studujícími na vysokých školách v roce 2008 tvořily ženy 55% z celkové populace studujících vysokých škol) avšak finanční návratnost vzdělání pro ženy je nižší než pro muže.

Zdraví: Při analýze vynaložených výdajů na zdraví žen, respektive mužů, vyplývá, že zdravotní pojišťovny vynakládají více prostředků na muže a to v období mezi 55 až 84 rokem. Největší rozdíl v průměrných výdajích na muže a ženy pozorujeme ve věkových skupinách 70-79 let.

Ekonomická nerovnost: Česká republika neustále bojuje s nerovným odměňováním (medián mezd žen je nižší o 23,5%) a oborovou segregací na pracovním trhu.

Rozhodovací a mocenské pozice: V mezinárodním porovnání klesla Česká republika na 78. místo za Etiopii, Kambodžu či Uzbekistán. Žádná vláda v historii České republiky dosud nepřekročila počet tří žen a počet poslankyň po volbách v roce 2006 klesl. Komunální úroveň je pro ženy mnohem příznivější a zastoupení žen zde neustále mírně stoupá.

Média a ICT: Česká média přenáší ve vysoké míře stereotypní a ustrnulé zobrazování žen, především v reklamních sděleních a zastoupení žen v ICT oboru trvale klesá. V roce 1993 bylo 36% žen v ICT a v roce 2008 jich bylo pouze 13%.

* = Údaje jsou čerpány z připravované stínové zprávy o naplňování Pekingské akční platformy v ČR, více na http://www.proequality.cz.

(1) Do té doby proběhly tři světové konference o ženách (v Mexico City, 1975, v Kodani, 1980 a v Nairobi, 1985), které připravily půdu pro přijetí Pekingské deklarace a akční platformy v roce 1995.

(2) Komise pro postavení žen je zásadním nástrojem OSN pro šíření práv žen, pro sběr dat dokumentujících životy žen a pro vytváření globálních doporučení a úmluv za účelem dosažení genderové rovnosti. Komise koordinovala přípravné práce před světovými konferencemi.

(3) Zprávy jsou buď alternativní, v případě, že vláda žádnou nevydala, nebo stínové v případě, že stínují oficiální vládní reporty. Alternativní zprávy vydává pravidelně Evropská ženská lobby a v současné době Centrum ProEquality finalizuje českou stínovou zprávu.

(4) Beijing Betrayed: Women Worldwide Report that Governments Have Failed To Turn the Platform into Action (WEDO 2005a).

Použitá literatura:

Jones, Holmes and Espey (2008): Gender and the MDGs. A gender lens is vital for pro-poor results, Briefing Paper 42,ODI.

The Millenium Development Goals Report 2009. United Nations. New York. 2009 http://mdgs.un.org/unsd/mdg/Resources/Static/Products/Progress2009/MDG_Report_2009_En.pdf

Timothy, Freeman (2000): The CEDAW Convention and the Beijing Platform for Action: Reinforcing the Promise of the Rights Framework http://www1.umn.edu/humanrts/iwraw/Freeman-Timothy.html

Gender Equality: Striving for Justice in an Unequal World. United Nations Research Institute for Social Development. (2005)

From Beijing to Brussel. Un Unfinished Journey. The European Women’s Lobby Beijing + 15 Report on the Activities of the European Union. 2010.

Becka, Melanie; Dorao-Moris, Marga. (2005). Commission on the Status of Women Reviews Intentions and Actions. http://www.un.org/Pubs/chronicle/2005/issue2/0205p10.html

Tereza Wennerholm Čáslavská je editorkou stínové zprávy o naplňování Pekingské akční platformy v ČR, kterou zpracovává Centrum ProEquality, Otevřená společnost, o.p.s., http://www.proequality.cz.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.